Když se žena vrací po rodičovské do práce postupně, je to pro ni i pro firmu výhodnější
Většina matek odchází na tříletou rodičovskou dovolenou. Ztrácejí kontakt s pracovním světem a po návratu mají problém začlenit se zpátky do týmu. Naštěstí se situace pomalu mění a maminky se k práci mohou vracet postupně, klidně už od roku věku dítěte. Ženy, které se do práce vracejí od dítěte brzy, už nebývají považovány za krkavčí matky.
Nadnárodní společnosti působící na českém trhu jsou často v péči o své zaměstnance-rodiče dál než menší, české firmy. Proč? Mohou využít zkušenosti a systémy ze zahraničí, často ze Spojených států nebo z Německa.
V současnosti se pracovní život čím dál tím více prolíná s tím soukromým, a firmy tedy vnímají potřebu přizpůsobit svou firemní kulturu novým požadavkům.
Babyboom 2008
Otázku slaďování pracovního a rodinného života řeší hlavně rodiče, nejvíce ti novopečení. Intenzivnější diskuse uvnitř firem přineslo v posledních letech hlavně několik vln dočasného zvýšení porodnosti, jimž se říká babyboom.
„V roce 2008 takto přišel velký babyboom,“popisuje Jana Skalková z ČSOB situaci u nich ve společnosti.
„Měsíčně odcházelo dvacet maminek na mateřskou. Po diskusi s manažery i zaměstnanci jsme vytvořili program pro rodiče. Naši zaměstnanci chtějí být stále informováni o tom, co se v práci děje, chtějí být ve styku s firemním prostředím,“uvádí.
„Finální částí programu je pak postupné navracení rodičů do práce, nejčastěji formou zkráceného nebo flexibilního úvazku,“doplňuje Jana Skalková. „Pořádáme i růz- né workshopy, s psychologickou i pracovněprávní tematikou, kde se probírá vše, co může rodiče vracející se do práce zajímat.“
Sendvičová generace
Teď je v módě termín work-life balance čili vyvažování pracovních povinností a soukromého života. „Jsme odpovědná společnost, a proto nabízíme našim lidem celou škálu benefitů, které by se daly zařadit pod takzvaný work-life balance program,“říká Eva Slabihoudková ze Siemensu. „Jde nám třeba o podporu rodin při narození potom- ka, umožnění práce z domova a podobně. Nesmím také zapomenout na firemní školku, která je v našem případě česko-anglická, a děti mohou chodit na plavání, fyzioterapii nebo do solné jeskyně.“
Práci z domova ve stále větší míře využívají třeba manažeři, kteří nechtějí žít jenom prací, ale chtějí si užít i rodinu. Výrazně stoupá počet mužů, kteří si takto berou práci domů.
Firemní školky využijí rodiče starších dětí. Ti, kdo jsou na rodičovské dovolené, oceňují spíše pružnou pracovní dobu. Flexibilní úvazky mají do budoucna obrovský potenciál a firmy by se měly naučit s nimi zacházet. „Máme tu sendvičovou generaci. Tito lidé se starají o svoje děti, zároveň se ale v blízké době budou starat i o své rodiče,“vysvětluje Jana Skalková.
Matka jako absolvent
Někteří zaměstnavatelé přiznávají, byť ne otevřeně, že matka vracející se po rodičovské dovolené je pro ně na úrovni absolventa. Nemá pracovní návyky, v posledních letech nebyla s oborem v kontaktu, chce flexibilní úvazek.
Častá je praxe firem, kdy zaměstnankyně po odchodu na mateřskou ztratí kvůli bezpečnosti a úsporám přístup k firemnímu e-mailu a dalším informacím. I takováto „maličkost“může ztížit návrat do pracovního prostředí. Přitom udržení zaměstnankyně v obraze je pro firmu jen výhodné. Zvyšuje se tím šance, že se vrátí do práce, byť obvykle v rámci nějak zkráceného úvazku, dříve, třeba už po roce rodičovské dovolené.
Na druhé straně, žena je ráda, že se s ní počítá, a často ve dvou dnech zvládne větší množství práce, než je obvyklé, má motivaci.
„Ze zkušenosti můžu říct, že je horší školit záskok a udržet stabilní tým než vyjít vstříc rodiči, který se postupně vrací do práce,“shrnuje Jana Skalková.
V poslední době se navíc postoj společnosti k ženám, které se do práce vracejí od dítěte „předčasně“, mění k lepšímu. Už nebývají považovány za chladné kariéristky a krkavčí matky, ale za lidi, kteří nechtějí vypadnout z kola úplně ven.