Dva vidí víc než jeden. Vraťte „plácačky“do stanic
PARDUBICE Na vlakovém nádraží v Pardubicích jsou stále ve službě dva výpravčí. Jeden je přímo na peroně, druhý obsluhuje návěstidla. Střídají se ve dvanáctihodinových službách.
Informují strojvůdce o změnách v dopravě, znamení k odjezdu už ale vlakům přímo na peroně nedávají, typické plácačky už s sebou nenosí.
„Právě jsem sdělil strojvůdci rychlíku, že pojede do Prahy odklonem přes Nymburk,“říká jeden z nich, když kráčí od stojícího vlaku zpět do kanceláře. Kvůli vnitřním předpisům drah ohledně komunikace s tiskem nechtěl zveřejnit jméno.
Zavést znovu vypravování všech spojů by považoval za užitečné, na stanici by jich ale podle něj musel sloužit dvojnásobný počet. „Jsme až na druhém konci nádraží, jediný by to nemohl stihnout. Musel by být jako dříve jeden pro směr Praha, druhý pro směr Česká Třebová,“řekl.
Za prospěšný by považoval návrat staré praxe i jeho kolega ze severních Čech. „Nyní vypravuji vlaky jen tím, že ze svého místa rozsvítím návěstidlo. Vím, že strojvedoucí jsou vytíženi nadoraz, že lidské selhání může nastat. Dřívější klasic- ký systém, kdy všichni sledovali naši plácačku a píšťalku, fungoval dobře, bylo by dobré ho udržet,“míní.
Přítomnost dalšího bezpečnostního prvku by podpořily i České dráhy. „Vítáme všechny kroky, které zvyšují bezpečnost drážního provozu,“uvedl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Nemusel by to však být nutně návrat výpravčích. „Další, třeba technický prvek by byl určitě dobrý. Například rádiový systém TRS, díky kterému může výpravčí zastavit vlaky na trati bez zásahu strojvedoucího. Je ale pravda, že dva, tedy výpravčí a strojvůdce, vidí víc než jeden. Na druhou stranu řada vel- kých nehod se stala, i když byli ve stanici výpravčí,“dodal Šťáhlavský.
Návrat výpravčích by nejspíš přivítali i sami strojvůdci. „Bylo by to asi dobré, ale není to tak jednoduché téma. Pro Správu železniční dopravní cesty by byl problém to vracet. Na některých úsecích už je dálkové řízení provozu, takže výpravčí už nejsou ani ve stanicích,“uvedl prezident federace strojvůdců Jindřich Hlas.
Je pravda, že úseků, které už se obejdou úplně bez výpravčích, přibývá. Přepínání červeného a zeleného světla na návěstidle na nich neprobíhá ve stanici, ale kdesi v centrále. Například část tratí na Moravě se takto ovládá z Přerova.
Chybě se zabránit nedá
Jenže při možném selhání strojvůdce nehraje vůbec roli, zda tlačítko zmáčkne výpravčí v dispečinku na stanici, nebo automat desítky kilometrů daleko. „Riziko, že dojde k chybě a on vyjede na červenou, se tím přece vůbec nesnižuje,“míní šéf Drážní inspekce Roman Šigut.
Přestože u posledních vážných nehod v Horažďovicích, Studénce a na pražském Masarykově nádraží absence výpravčího nebyla na vině, v řadě případů se vlaky srážejí kvůli tomu, že strojvůdce přehlédne červenou. Vloni se na drahách stalo 28 takových případů, mezi něž patří i srážka rychlíku s osobním vlakem ve středočeských Poříčanech. Nehoda s největšími následky se odehrála v roce 2009 u Paskova na Frýdecko-Místecku, kde strojvedoucí přehlédl návěst Stůj a na jednokolejné trati se srazily osobní vlaky. Zraněno bylo přes padesát lidí. V obou případech výpravčí chyběli.