Když si politici pro Bakalu nevidí do vlastní pusy

Samostatnou kapitolou v příběhu čtyřiceti tří tisíc bytů OKD, z něhož tak virtuózně vykličkoval finančník Zdeněk Bakala, jsou následné výkřiky a stesky našich politiků. Bakala potvrdil, že je šíbr par excellence, o tom není sebemenších pochyb. Není ale nezajímavé se podívat podrobněji, kdo to dnes říká nejvíce nahlas.

Asi jediný z těch, kteří se ozvali, má právo si zchladit žáhu prezident Miloš Zeman. Nejen proto, že Bakalu „nemusí“dlouhodobě, už při svém nástupu na Hrad ho označil za nedůvěryhodnou figuru, a pár dní před oznámením prodeje bytů dokonce za lidskou hyenu. Zeman ale nesehrál větší roli v tom, jak se Bakala k OKD a bytům dostal, jeho vláda se naopak prodeji státního podílu v dolech bránila.

V úplně jiné pozici je Bohuslav Sobotka, který teď mluví o Bakalově morálním selhání. Premiér byl přitom dlouhodobě řazen do vlivového okruhu ČSOB a skupiny Patria, kterou dříve vlastnil právě Bakala. A v roce 2004 coby ministr financí fakticky udělal z Bakaly jednoho z nejbohatších lidí v zemi, když prosadil dramaticky podhodnocený prodej státního podílu v OKD společnosti Karbon Invest, s Bakalou předem domluvený.

Posledním, kdo se tak rozhorlil nad prodejem bytů, byl Miroslav Kalousek, druhý muž TOP 09. Tedy strany Bakalou sponzorované a myšlenkově i lidsky stonásobně propojené přes sdružení Lípa, Aspen Institut, Knihovnu Václava Havla či byznys partajního šéfa Karla Schwarzenberga, který s Bakalou za velmi podivných okolností privatizoval Becherovku nebo mu prodal týdeník Respekt.

Takže chtělo by to, i když se to politikovi kvůli potlesku davů právě hodí, úplně neopomíjet, že lidé mají také nějakou paměť.