Asijské sršně ve Francii má vyjíst rostlina
PAŘÍŽ Masožravé rostliny schopné přilákat a usmrtit asijské sršně? Právě takovou rostlinu objevili v botanické zahradě v Nantes na západě Francie. Tento objev zajímá vědce hledající způsob, jak masově likvidovat tento hmyz, který je noční můrou včelařů, a nejen jich – na svědomí má podle lékařů nejméně šest lidských obětí.
Když ředitel zahrady v Nantes Romaric Perrocheau náhodou otevřel listy purpurového květu masožravé rostliny špirlice, překvapeně zvolal: „Je tam asijská sršeň!“
Sršeň přilákal nektar a feromony v ústí nálevkovitého květu rostliny. Nebezpečný hmyz do něj vlétl a sklouzl až hluboko dovnitř, kde ho rostlina rozložila trávicími šťávami, vysvětlil Perrocheau.
Vespa velutina nigrithorax, jak se latinsky sršeň asijská nazývá, byla ve Francii poprvé pozorována v roce 2004 v Lot-et-Garonne na jihu země. Pochází z oblasti Šanghaje. Od té doby se rozšířila na více než 70 procent francouzského území, ale také na sever Portugalska, do Španělska, do Itálie, do Německa a do Belgie.
Tento predátor, který útočí na všechen ostatní hmyz, na včelí úly, ale i na člověka, si dokáže postavit hnízda kdekoli – v podzemních dutinách, v křoví či na vrcholku 30 metrů vysokých stromů i jinde. „Zatím nedokážeme hnízda zjistit a zničit je, a tím se vysvětluje i mimořádné rozšíření sršně,“uvádí Éric Darrouzet z Ústavu pro biologický výzkum při univerzitě v Tours, který studium asijské sršně koordinuje.
Zpátky do Nantes: masožravé špirlice jsou sice ve zdejší botanické zahradě v Nantes už od roku 2010, ale teprve loni na podzim si botanik Christian Besson povšiml, že tyto rostliny přitahují asijské sršně.
A Perrocheau pak zjistil, jak jim chutnají. Rozhodl se spolu s entomologem z Muzea přírodní historie prostudovat obsah 200 lapacích orgánů – láčků rostliny. Každý z nich obsahoval v průměru tři asijské sršně a tři mouchy, ale žádnou vosu, žádnou včelu a ani evropskou sršeň.
„K vyhubení asijských sršní máme ovšem daleko. Každá špirlice má deset až patnáct láčků a může přilákat až 50 kusů hmyzu. V sršním hnízdě je ale na 4 000 sršní,“zdůraznil ředitel botanické zahrady.
„Jde o zajímavý objev, ale zatím nevíme, jde-li o skutečně zásadní věc,“podotkl Darrouzet. Jeho tým nyní zkoumá molekuly, které rostlina uvolňuje do ovzduší, aby zjistil, které vůně sršně lákají.
Vědci doufají, že v rostlině naleznou „atraktivní supermolekulu“, která by mohla sloužit jako vnadidlo u prototypu stoprocentně selektivní pasti, kterou nyní v Tours testují a která by mohla přijít na trh už příští rok. „V budoucnu by tak mohl vzniknout velmi účinný systém boje proti asijské sršni,“soudí Darrouzet. (ash, ČTK)