MF DNES

Užijte si horko. Blíží se doba ledová

- Luboš Palata redaktor MF DNES

Vltava zamrzlá ledem tlustým několik desítek centimetrů. Po ledě se dá přejít celé Baltské moře, utečenci v Calais už nemusí naskakovat na kamiony a ukrývat se ve vlacích, které míří do Velké Británie tunelem z Francie, ale Calaiskou úžinu, která odděluje Velkou Británii od Francie, prostě přejdou po ledě. Stovky slunečních elektráren jsou téměř k ničemu, protože obloha je po většinu roku zatažená, prší i během léta, které je většinou krátké a chladné. Na českých horách leží sníh osm měsíců v roce, ve výše položených částech slovenskýc­h Tater celý rok. Z evropských polí mizí teplomilné plodiny, vinohrady severně do Dunaje vymrzají. Většina obyvatel Grónska se stěhuje do Dánska, protože dosud po část roku zelený ostrov se ocitá pod ledem. Zvětšují se ledovce a i Češi si zvykají na zimy, kdy teplota často klesá pod minus dvacet stupňů.

I když to tak při letošním rekordně horkém a srážkově velmi chudém létě nevypadá, může se podle varování vědců stát, že na teplé počasí budeme asi za patnáct let jen nostalgick­y vzpomínat. Přibližně v letech 2030–2040 má být klima výrazně ovlivněno snížením činnosti Slunce a má nastat malá doba ledová.

Zprávu o překvapivé­m útlumu sluneční aktivity přinesli už před několika lety vědci z Národní sluneční observatoř­e Spojených států (NSO) a Výzkumné laboratoře letectva USA. Od té doby ji potvrdilo ně- kolik dalších nezávislýc­h studií a vědeckých týmů – naposledy v těchto dnech vědci z univerzity Northumbri­a v britském Newcastlu.

Jak uvedl s odvoláním na zmíněné studie časopis National Geographic, Slunce vykazuje sníženou aktivitu, která neodpovídá střídání maxim a minim v rámci pravidelný­ch jedenáctil­etých cyklů, které se berou jako normální průběh.

Podle studie, která byla představen­a na národní astronomic­ké konferenci ve Walesu, se může severní polokoule výrazně ochladit, podobně jako v letech 1638–1715. V tomto období, které je známé jako Maunderovo minimum, se na Slunci neobjevova­ly téměř žádné sluneční skvrny a podnebí na Zemi bylo výrazně chladnější než po jiná období.

„ Nyní, konkrétně v letech 2030–2040, může začít docházet k podobným anomáliím,“uvedla profesorka Valentina Zharkova z univerzity Northumbri­a. Podle této studie aktivita Slunce poklesne do roku 2030 o šedesát procent, což se přiblíží stavu uprostřed Maunderova minima, které bylo vrcholem malé doby ledové.

Vědci předpovída­jí příchod malé doby ledové, během níž poklesne aktivita Slunce. Udeřit by měla už za patnáct let.

Převáží globální oteplování?

K podobným zjištěním došli i vědci z NSO. „Je to velmi neobvyklé,“uvádí Frank Hill z NSO, podle něhož sluneční aktivita v posledních letech soustavně klesá. Na rozdíl od britských kolegů však z toho Hill odmítá vyvozovat závěry ohledně změny klimatu.

Snížení teplot, které může přinést „malá doba ledová“, však podle některých vědců překryjí důsledky globálního oteplení. „I kdyby byla předpověď o možném příchodu malé doby ledové pravdivá, tak důsledky globálního oteplování trumfnou i možnosti Slunce v nejstudeně­jším scénáři,“uvedla pro Daily Telegraph profesorka fyziky atmosféry Joanna Highová. „Vliv slunečního minima bude pouze dočasný a ani během desítek let, po které potrvá, nezmizí skleníkový efekt,“dodala.

 ?? Foto: archiv ?? Budoucnost Evropy? I takto by mohly vypadat zimy v Evropě, pokud se naplní předpovědi některých vědců.
Foto: archiv Budoucnost Evropy? I takto by mohly vypadat zimy v Evropě, pokud se naplní předpovědi některých vědců.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic