Chcete se někoho „zbavit“? Podejte trestní oznámení

VČesku se rozmohl v poslední době docela ve velkém jeden zvláštní fenomén. Chceš na něčí úkor uspět v podnikání? Chceš někoho poškodit na dobrém jménu? Chceš na něčí úkor uspět ve volbách, nebo naopak zdůvodnit svůj neúspěch? Rada je jednoduchá – nejdříve veřejně pohrozte a pak podejte na všechny trestní oznámení. A hlavně to oznamte souběžně médiím. V některým městech a krajích jde o velmi častou záležitost.

Pro normálního, právním vzděláním nezatíženého čtenáře to často vyznívá tak, jako by byl dotyčný podezřelý již soudem málem pravomocně odsouzen a uložený trest si odpykával ve vězení. Pravý opak však je pravdou. To, že někdo podá na někoho trestní oznámení, neznamená z hlediska trestního práva vůbec nic.

Orgány policie sice mají ze zákona povinnost každé oznámení patřičně prověřit, avšak pouze pokud je podepřeno hodnověrnými důkazy, je policejním radou podezřelému sděleno obvinění a postupuje se pak dále podle trestního řádu třeba až k soudnímu rozhodnutí.

V opačném případě je prvotní oznámení odloženo jako nedůvodné. Jenže to už se často v médiích neobjeví, nebo jen v nevýrazné podobě.

Oznámit orgánům činným v trestním řízení, že byl spáchán trestný čin, je samozřejmou občanskou povinností. Na druhou stranu je však stále hodně lidí, a jejich počet spíše roste, kteří tak svoje obchodně-podnikatelské, mezilidské, rodinné, či dokonce politické spory „řeší“za peníze státu podáním trestního oznámení.

Jejich kauzy by přitom spíše patřily k soudu civilnímu. Jenže to s sebou nese náklady za právní pomoc a soudní poplatky, které se lidem nechce investovat.

Jen zpráva o pouhém podání trestního oznámení může ve svých důsledcích člověku, na kterého bylo podáno, přinést mnoho nepříjemností, osobních i profesních. Přitom nakonec může na lavici obžalovaných skončit samotný oznamovatel, když svým neprávem podaným trestním oznámením naplní skutkovou podstatu trestného činu, především křivého obvinění nebo i pomluvy.

I proto by jimi měli rozhodně šetřit především politici a expolitici.

— Jiří Němec

právník