Ať rodiče učí řídit své děti. Od sedmnácti
Myslíte, že domácí autoškola by byla důslednější než autoškola?
To nemusí být. Ale když bude smět začátečník řídit od sedmnácti let, dva roky (ve zkušební lhůtě), a pak půjde k testům, tak by se to mohlo vyplatit.
Řidičský průkaz na zkoušku, tak jak je navrhován, by vedl k vyšším trestům za přestupky ve zkušební lhůtě nebo by mohl omezit práva mladých řidičů. Třeba by měli povolenou nižší rychlost.
A jak to zabezpečíte? Policisté nestojí na každém kilometru. Takže jedině černými skříňkami do vozidel. Ale to jsou zase další náklady. Řidiče nikdy nedonutíte, pokud nebude mít v autě takovou skříňku, aby se choval normálně. Třeba jedete, kocháte se a najednou zjistíte, že jedete sto deset.
Čím si vysvětlujete, že se loni zastavil každoroční pokles počtu mrtvých na silnicích?
Nevím, čím to je, ale kdysi dávno, to byla taková vlnovka. Narostlo to a pak kleslo. Bylo to třeba změnou nějakého zákona nebo se „vyhrožovalo“a zpřísňovaly se předpisy. Teď počet mrtvých klesal po zavedení bodového systému. Ale myslím si, že je nesmysl dávat více policistů na silnice. Není to v počtu policistů, ale v morálce a sebekontrole.
Nesmysl? Spousta lidí si myslí, že kdyby policisté číhali všude, tak budou silnice bezpečné...
V první řadě by měly být dobré ty silnice – pořádně vykonstruované, opravené a udržované. U nás už mají svoji životnost za sebou a jsou záplatované a přeznačené. Ačkoliv my se snažíme chyby odstraňovat.
Rozbor loňských smrtelných nehod ukázal, že nejvíce lidí zemře po nárazu do stromu. Mají se tedy kácet?
To je sice pravda, že zemřeli po nárazu do stromu, ale příčinou nebyl ten strom, který tam stojí padesát nebo sto let. Ale asi velká rychlost, ve které nevybrali zatáčku a dostali smyk. Ze statistik vychází často nesprávný způsob jízdy. Přečtu vám teď, co to znamená, jak ti řidiči po nehodě sami pojmenovali příčinu: Oslněn sluncem narazil do porouchaného vozu, boční odstup, boční střet, bezdůvodně snížil rychlost. Couval a narazil do vozidla tažným zařízením. Couval a neodhadl vzdálenost. Couval, aby ochránil vozidlo před couváním. Couval do vozidla přijíždějícího zprava na parkoviště. Couvání způsobí hodně nehod.
Myslíte, že je vhodné, aby byla na některých dálnicích zvýšena rychlost na 150 kilometrů v hodině, jak chtějí poslanci?
To je o deontologii, nauce o povinnosti. Před deseti lety nebyly na dálnici na Drážďany stotřicítky, teď tam jsou – i v Německu ( kde je jinak obecně rychlost neomezená – pozn. red.). Tendence je taková. Když pojedete sto padesát místo sto třicet, kolik ušetříte v cíli? Pár minut. Tak jaký to má smysl?
Bodový systém zanedlouho oslaví deset let. Funguje, či potřebuje úpravu?
Určitě vychytal potenciálně agresivní řidiče. To byl jeden z lepších počinů.
Co by mělo být prioritou policie pro další roky, aby se počet mrtvých snížil?
Všechno se vším souvisí. Musí být opravené silnice, pořádné dopravní značení a samozřejmě lepší výchova řidičů. Pak je to o sebekontrole a morálce na silnici.
Takže kvalita autoškol je špatná?
Výsledek vidíte – mladí řidiči se nevěnují řízení, ale to není vyloženě o autoškolách, jestli jsou dobré. Tam jim řeknou pravidla, jak se jezdí doprava doleva. Na druhou stranu, potkáte i učitele autoškoly, jak jede s žákem, za jízdy telefonuje a myslí si, že to není žádný problém.
Co říkáte otrlým řidičům, kteří na červenou vjedou na železniční přejezd?
To je stejné jako se silnicemi. Když je uděláte dobře, sníží se tam riziko dopravní nehody. Vezměte si třeba D8 v úseku od Řehlovic až po hranice. Tam je minimum nehod. Tato dálnice je docela dobře udělaná, je v příjemném prostředí, dobře se po ní jede. Když pojedete na rovné silnici, tak se vám pojede líp než na nějakém drncáku, jako je tomu na D11 za Prahou nebo na D1.
Ale před řidičskou hloupostí, třeba když někdo vjede na červenou na železnici, vás nic nezachrání.
Vysokorychlostní tratě by neměly křižovat pozemní komunikace. Správná výstavba sil- nic s kvalitním značením, zejména vodorovným, je opravdu velice důležitá.
Sám jste říkal, že jsou naše silnice přeznačené, v obcích je co 50 metrů dovolená jiná rychlost...
Já jim vždy říkám, ať si položí značky na silnici, a pak uvidí, že jejich hustota je velká.
Ještě kreslíte siluety mrtvol na místech vážných nehod?
Ne, teď ne.
Za ty roky, co jste to dělal, jich musí být po Ústí hodně. Pomohlo to?
Já to dělal vždy po roce a ono to zase zmizelo (barva vydržela na asfaltu zhruba rok – pozn. red.). Účinné? Lidé si o tom povídali.
Jak časté jsou nehody v noci? Řešilo se, že se v autoškolách málo učí jízda za absolutní tmy...
Mělo by se učit jezdit za každého počasí – za deště, sněhu, mlhy, aby to řidiči uměli. Ale k tomu nestačí měsíc v autoškole, to nic není, učení by mělo trvat dva roky. A po těch dvou letech jít na zkoušku.
Přitom říkáte, že více policistů nepomůže...
Jsem vyznavačem toho, že v nebezpečí je bezpečí. Holandský architekt Hans Monderman takhle přistupuje k veřejnému prostoru. On se nebál – a někde v Holandsku v Anglii to dál zkoušel – prostě smíchat provoz. Tam jezdí auta, cyklisté, nákladní auta mezi dětmi a školami a najednou se zjistilo, že se k sobě chovají všichni více ohleduplně. Když cítíte nebezpečí, tak se na té silnici chováte lépe. Když se lidé cítí bezpečně, tak se tomu nevěnují.
U nás je trend spíše opačný, například stavba cyklostezek, která odděluje auta a cyklisty...
Záleží na lokalitě. Ve městech by doprava měla být pohromadě, aby se to tam míchalo. Ale když jedete po silnici, kde se smí devadesát, tak tam už by to byl problém, protože cyklista má být metr a půl od vozidla.
Je nesmysl dávat víc policistů na silnice. Při řízení jde o morálku a sebekontrolu.