Fakta Kde je nejhorší půda
PRAHA Nejúrodnější část zemědělské půdy v Česku pomalu mizí. Končí jako bahno v řekách a rybnících, znečišťuje i vesnice. Obnažená, erodovaná půda, která zbude na polích, nedokáže udržet vodu, aby ji v horších časech pomalu uvolňovala.
I proto jsou následky letošního rekordního sucha tak tvrdé – půda nemá žádné vodní zásoby.
„Například v katastru obce Šardice na Hodonínsku bylo v 80. letech 250 hektarů kvalitní černozemě. V roce 2002 už to bylo jen 45 hektarů,“říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Na celé jižní Moravě před třiceti lety převládaly černozemě. „Dnes tu v lepším případě zemědělci hospodaří na spraších, v horším případě na píscích pocházejících z původního mořského dna,“dodává vědec.
Eroze však postihuje všechny oblasti Česka. Podle údajů výzkumného ústavu je v zemi ohrožena celá polovina zemědělské půdy a velmi silně je poškozeno 500 tisíc hektarů půdy (celkem je v Česku evidováno 4,2 milionu hektarů).
Podle údajů European Soil Bureau, vědeckého ústavu zřízeného Evropskou komisí, je dokonce Česko mezi zeměmi, které mají s erozí největší potíže v Unii.
Těžké stroje půdu dusí
Poškozená půda se na první pohled pozná tak, že ornice při dešti odtéká spolu s vodou pryč. Končí jako bahno v řekách či rybnících. „V Česku se s tím potýká každý vodní hospodář,“říká farmář Jan Řezníček z Klučova na Třebíčsku, který kvůli erozi půdy sousedního zemědělského družstva nestíhá odbahňovat svou soustavu rybníků.
Několik hektarů poškozené půdy má na svých pozemcích i farmář Ja-
Ohrožení půdy vodní erozí romír Pešák z vesnice Čechy na Olomoucku. Na rovinaté Hané, kde chybí svahy, sice splavování zeminy tolik nehrozí, Pešák však upozorňuje na problém, který stav půdy ještě zhoršuje – stlačování země velkými stroji. „Ty jsou dnes stavěné na velké výkony, jsou těžké, půda je pak upěchovaná a nic nevsákne,“říká Pešák. Sám však, stejně jako drtivá většina farmářů, na svém působení chyby nenachází.
Ani dlouhé období dešťů by nezachránilo zničenou zemědělskou půdu. Skoro polovina je ohrožená, osmina velmi silně poškozená. Česko v tomto ohledu patří k nejhorším zemím v Evropě.
Co se prodá nejdráž
Experti vidí příčiny nynějšího stavu jasně. Zemědělské podniky nestřídají plodiny, což by přispívalo k regeneraci půdy, ale pěstují to, za co dostanou nejvíce zaplaceno. Například řepku, která podobně jako kukuřice příliš vody na poli nezadrží a nevyniká ani ve zpevňování půdy. Zemědělec však dostane za tunu řepky zhruba devět až deset tisíc korun, zatímco za pšenici jen čtyři tisíce. Další příčinou je hospodaření na velkých lánech, kde chybějí meze a často jakákoli zeleň, která by vodu zadržela. K tomu se přidává právě zmíněná těžká technika a masivní meliorace ze socialistické éry.