Napsal jsem jméno svý na zdi. Berlínské

Svým způsobem šlo o dokonale připravenou akci. Před čtyřiapadesáti lety začala stavba Berlínské zdi. Obě části města byly najednou odděleny, nejdříve jen hlídkami ozbrojenců, pak dráty, nakonec betonem.

Berlínská zeď se stala symbolem rozdělené Evropy i světa. Přitom jiné podobné zdi a ploty ze světa nezmizely a nemizí. Žádná z nich ovšem není tak slavná. Proč?

Někdo řekne, že slavnější než zeď byly útěky přes ni. Ten, který se odehrál 15. srpna 1961, dva dny po rozdělení města, vstoupil do dějin díky fotografii. Všichni ji známe, východoněmecký voják dokouřil, přeskočil dráty oddělující Východ od Západu. Využil toho, že hranici tvořil v té době jen provizorní zátaras. Prokázal pohotovost stejně jako fotograf Peter Leibing, který předtím fotil dostihy a uměl zachytit pohyb. Pohyb koně ve skoku přes překážku. Z technického hlediska to bylo podobné, kůň jako člověk.

Stejné to však samozřejmě není. Kůň by se nikdy nestal symbolem studené války, jako se jím stal tehdy devatenáctiletý Hans Conrad Schumann. Jak dlouho ten skok tr- val? Vteřinu, dvě, tři? Těch pár vteřin z něj udělalo slavného muže, jeho osud sledovali novináři až do jeho smutného konce, kdy se v roce 1998 oběsil. Někteří to dávali do souvislosti s tím, že se chtěl vrátit k přátelům z Východu a ti ho odmítli. Jednou uprchlík, navždy uprchlík? Nebo to bylo jinak?

Berlínská zeď pořád fascinuje na rozdíl od zdi oddělující Mexiko a USA či té na hranicích Izraele.