Taťána Kovaříková
‚
Jaké to je, šít šaty na královskou svatbu?
Ale já vůbec netušila, že si je hraběnka Sophie na svatbu vezme. Když mi to volali z Anglie, byla jsem v šoku a taky jsem samozřejmě měla velkou radost. Normálně mi z toho naskočila husí kůže.
Vy jste šila člence britské královské monarchie šaty, aniž byste tušila, na jakou jsou příležitost?
Skutečně to tak bylo. Ty šaty hraběnka dostala jako dar.
Nechce se mi věřit, že jste šila šaty ‚nablind‘ a náhodou jste vystihla hraběnčin vkus, trefila jste velikost, proporce...
Netvrdím, že to byla náhoda, dar se řešil dlouho dopředu. Kontaktovali mě z nadace DofE a z Britské obchodní komory, na jejichž pozvání měla hraběnka do Prahy přijet. Sestavovali pro ni program, a protože se velice zajímá o módu, chtěli jí předvést českou módní tvorbu. Pro tento účel si vybrali návrhářku Kláru Nademlýnskou a mě. Domluvili jsme se, že v mém salonu bude módní přehlídka, v jejímž závěru večerní šaty Její královské Výsosti předám.
Co se dělo pak?
Brouzdala jsem hodiny po internetu. Chtěla jsem se o manželce nejmladšího syna britské královny co nejvíc dozvědět, abych ji poznala a udělala si obrázek o jejím stylu. Pak jsem do Buckinghamského paláce poslala pět návrhů včetně materiálu, barvy a tak podobně. Já osobně jsem měla dva favority a udělalo mi radost, že jednoho z nich si hraběnka Sophie nakonec vybrala. Pak jsem dostala informace ohledně velikosti a to bylo všechno.
Šít na dálku a ještě pro takovou personu, to je hodně neobvyklé. Byla jste nervózní?
Mám za sebou práci pro hodně celebrit a slavných lidí, ale takhle vystresovaná jsem nikdy nebyla. A to jsem si mohla pořád opakovat, že vůbec o nic nejde, praktikovat různé zklidňující dýchací techniky, ale nic nepomohlo. Větší nervozitu jsem v životě nezažila.
Z čeho jste měla největší strach?
To bylo jedno s druhým. Nervózní jsem byla kvůli přehlídce, kvůli tomu, že budu s hraběnkou konverzovat, kvůli všemu tomu ruchu kolem. Co se týče šatů samotných, věděla jsem, že jsou dobré, jenom jsem doufala, že jí padnou. Zkusila je poprvé večer po přehlídce na ambasádě. Seděly jí a moc jí slušely. Jediné, co se upravovalo, byla délka a drobnost na boku. To jsme udělali, poslali šaty do Anglie a tím jsem tuto kapitolu považovala za uzavřenou.