Připomínání hrůz holokaustu je důležitá a prospěšná činnost. Občas se však za ušlechtilým pláštíkem skrývají zcela jiné pohnutky, což je i příklad akce Bubnování pro Bubny.

jednu výstavu. Další akcí má být právě zmíněné Bubnování. Za megalomanskými záměry pořadatelů je však vidět nekoncepčnost.

Muzeem holokaustu je dnes Terezín, řada aktivit k uctění památky jeho obětí či k historickému zkoumání jeho příčin se koná zcela bez přispění zmíněné organizace z Bubnů.

Program společnosti Památník Šoa proto vyznívá jako narychlo spíchnutá snaha za účelem si přilepšit na cizí práci pod záminkou působení ve společensky odpovědné kauze. A co víc, původní záměr pořadatelů se začal masivně rozšiřovat a z Památníku Šoa má být náhle Památník ticha – upozorňující na údajné nebezpečí „mlčící většiny“. Ambiciózní podnikatelé s historií najednou nechtějí na bubenském nádraží připomínat jen holokaust, ale také vyhnání Němců po druhé světové válce.

Ne, že by to nebylo závažné téma, ale dávat obě záležitosti do spojitosti je přece jen jednak nevkusné, jednak nesmyslné. Spíše to zavání okamžitým nápadem přimíchat módní téma do prověřené polívky ušlechtilosti, na niž se sypou granty, záštity funkcionářů i tváře celebrit.

A k tomu všemu je Bubnování pro Bubny namířeno proti „mlčící většině“nejen v minulosti (jako by hlavní příčinou holokaustu, ale i zmíněného vyhánění Němců byli domnělí přihlížející), ale i v současnosti. Co že je současným holokaustem, současným vyháněním sudetských Němců?

Přirozeně migrační krize. Spolu s výkladem historie se tak odehrává i politický boj. Jak propagace akce prostřednictvím internetového crowdfundingu či sdílení na sociálních sítích, tak účast celebrit, které, jako zpěvák David Koller, nikdy nejdou pro účast na manifestaci daleko, svědčí o tom, že máme co do činění spíš s jednou z mnoha banálních podob výprodeje závažného tématu, o němž se má solidně bádat, inteligentně diskutovat a soustředěně učit, ale ne sepisovat jednoduché petice a svolávat přímočaré demonstrace či pořádat rockové koncerty.

Účast dalších známých figur, proslulých hlavně čichem na dobrý kšeft, jako jsou herec Tomáš Töpfer a promotér David Gaydečka, pak odkazuje k prapodivnému vzni-

Ambiciózní podnikatelé s historií najednou nechtějí na nádraží Bubny připomínat jen holokaust, ale i vyhnání Němců.