Uprchlická krize se stala i osobní krizí Merkelové

BRUSEL Kancléřka Angela Merkelová působila unaveně, mluvila o něco více potichu než obvykle a v komplikovaných souvětích se občas ztratila.

Neznalý pozorovatel by to mohl přičítat skutečnosti, že byl pátek jedna hodina ráno a že za sebou v Bruselu měla sedmihodinové dohadování s naštvanými evropskými partnery, kteří odmítají povinný systém přerozdělení migrantů do jednotlivých zemí.

V minulosti však Merkelová zvládla mnohem těžší váhy, než jsou premiéři Fico, Orbán či Sobotka. Třeba letos jednoho únorového rána v Minsku po šestnáctihodinovém jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přišla před novináře svěží a koncentrovaná. Známky únavy nebyly vůbec patrné. Stejně vypadala také v červenci po sedmnáctihodinovém jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.

Na nejmocnější ženě Evropy je tak nyní patrné, jak vážným problémem se pro ni uprchlická krize stala. K té Merkelová přistoupila úpl- ně jinak než ke všem krizím, kterým zatím musela čelit. Vsadila na emoce místo dosavadní věcnosti. „My to dokážeme,“prohlašuje, což se nepodobá dosavadnímu opatrnému odstupu a připomíná to spíše někdejší „Yes, we can!“amerického prezidenta Baracka Obamy.

Jenže se ukazuje, že „dokázat to“nebude jednoduché. Kancléřka je pod tlakem nejen ze strany ostatních evropských zemí, které ji kritizují za to, že pozvala uprchlíky do Německa a nebrala přitom ohled na další státy Evropy.

S tím, jak jsou Němci stále více konfrontováni s každodenními problémy, jako je násilí v uprchlických zařízeních, sílí i domácí kritika. Podle průzkumu společnosti Emnid pro týdeník Bild am Sonntag by nyní křesťanské demokraty Angely Merkelové volilo jen 38 procent lidí, nejméně od voleb v roce 2013. Téměř polovina voličů pak považuje kancléřčin přístup k běžencům za špatný.

S klesající podporou začínají být nervózní i její spojenci a nejde už jen o bavorskou sestru CSU a tamního předsedu vlády Horsta Seehofera. Tento týden musela čelit ostré kritice vlastních poslanců a nemilého přijetí se jí dostalo i u spolustraníků v Sasku. „Schopnost společnosti přijmout uprchlíky je omezená. Musíme zajistit, aby přes hranice přicházelo méně lidí,“prohlásil saský předseda vlády Stanisław Tillich. Objevují se dokonce hlasy, že Merkelová by mohla skončit ve funkci ještě před koncem volebního období.

Na to je však její pozice stále příliš silná. Server Der Spiegel upozornil, že Merkelová ze svých postojů k mi- grantům zatím ani náhodou necouvá a i přes silnou kritiku se jí daří dosavadní kurz držet.

Navíc v Německu neexistuje nikdo, kdo by ji mohl vážně ohrozit. Koaliční sociální demokraté mají ještě o deset procent nižší podporu než CDU/CSU. Euroskeptická strana AfD sice sílí a má šanci dostat se do Bundestagu, kromě protiuprchlické rétoriky však nemá co nabídnout.

Uvnitř křesťanských demokratů jsou jedinými potenciálními náhradníky ministryně obrany Ursula von der Leyenová a ministr vnitra Thomas de Maiziere. První aktuálně čelí skandálu s nepřiznanými zdroji ve své doktorandské práci. De Maiziere se zase právě díky uprchlické krizi ukázal jako schopný úředník, ne však jako politik, který by mohl Německo a Evropu z krize vyvést.

Kdysi sebevědomá a nezlomná kancléřka Angela Merkelová začíná při řešení uprchlické krize ztrácet půdu pod nohama. Její pozice je však stále pevná.