Sedíte u jezera a nad hlavou vám letí... vzducholoď
FRIEDRICHSHAFEN Je krásné podzimní odpoledne. Vlny Bodamského jezera, největšího v Německu, lehce šplouchají o břeh, slunce svítí a na jižní straně, která už je švýcarská, se zvedají vysoké a už zasněžené štíty Alp.
Sednete si na lavičku, abyste si ještě trochu odpočinuli před šest set ki- lometrů dlouhou cestou do Česka, když se náhle nad jachetním přístavem města Friedrichshafen vynoří vzducholoď. Ne jako nějaké potřeštěné letadlo, ale pomalu, důstojně, jak se na skoro stometrového obříka sluší a patří. Pomalu krouží nad městem, v gondole má víc než deset cestujících, její motory tiše vrní a vy si jen říkáte, jaká je to krása. Krása vzducholodí, které už dnes jen tak neuvidíte.
Rodné město zepelínů
Friedrichshafen, padesátitisícové město na břehu Bodamského jezera, je Mekkou všech obdivovatelů vzducholodí. Právě tady spatřily světlo světa ty neslavnější, jejichž jméno se stalo synonymem pro tento druh dopravy. Zepelíny.
Ve zdejší továrně vznikly ty největší a nejznámější ze vzducholodí, které ještě před druhou světovou válkou dávaly na frak letadlům a jako první vzdušný prostředek zvládaly pravidelnou leteckou dopravu mezi oběma stranami Atlantiku, nejen do USA, ale i do Brazílie či Argentiny.
Dvě stě čtyřicet pět metrů dlouhé vzducholodě Hindenburg a Graf Zeppelin II, postavené ve třicátých letech, jsou dodnes vůbec největšími létajícími stroji, které byly kdy sestrojeny. Jejich zánik způsobila jediná nehoda, kdy při výbuchu vzducholodě Hindenburg 6. května 1937 zahynulo přes třicet lidí. To byla ale jen třetina posádky a cestujících, kteří byli při přistání v New Yorku na palubě.
Výbuch vodíkové náplně, který zachytily filmové kamery, vytvořil katastrofické divadlo. To bylo proti srsti nacistickému režimu, jenž do té doby vzducholodě využíval ke své propagandě. Proto ministr letectví Hermann Göring nařídil v roce 1937 také vzducholoď Graf Zeppelin, která měla bez nehody nalétáno 1,7 milionu kilometrů a přepravila 34 tisíc cestujících, vyřadit z provozu a později sešrotovat. Vzducholodě jako dopravní prostředek tím vlastně zanikly.
O tom, jak výjimečné vzducholodě byly, se ale můžete dnes přesvědčit v Zeppelin muzeu, kde je k vidění i část zrekonstruované Graf Zeppelin.
Pohodlí, v němž cestující na vzducholodi cestovali, kajuty s postelemi a koupelnami, prostorné jídelny, kavárny s výhledem velkými okny dolů z gondoly, nic z toho dodnes nenabízí ani ty nejluxusnější aerolinky světa. Nepředstavitelný je ale i poměr posádky a cestujících, který byl tehdy dva ku jedné.
Cesta přes Atlantik rychlostí od 115 do 130 kilometrů za hodinu trvala několik dní a nocí. Letenka stála tolik, co menší automobil. Doprava však byla mnohem svižnější než tou nejrychlejší lodí, letecká doprava rekordy zepelínů překonala až ve čtyřicátých a některé stroje až v padesátých letech.
Výroba zepelínů ve Friedrichshafenu však zcela nezanikla a i dnes se ve zdejší továrně ročně několik kusů sedmdesát metrů dlouhých vzdu- cholodí vyprodukuje. Friedrichshafen je v současnosti také evropským centrem výroby satelitů a zdejší bývalá automobilka luxusních vozů Maybach, patřící kdysi do Zeppelinova koncernu, je dnes světovým výrobcem autodílů.
Bodamské jezero má většina z Čechů spojené s Kostnicí, tedy městem, kde byl před šesti sty roky upálen Jan Hus. Pouze hrstka nadšenců si ho dnes vybaví jako místo, kde se zrodily největší a nejslavnější vzducholodi na světě. Zepelíny.
Jaký je to pocit?
Letiště, jedno z největších na jihu Německa, se pyšní obřím, více než stometrovým hangárem pro vzducholodě. Člověk si ani nedokáže představit, jak musel být velký hangár pro čtyřikrát větší vzducholodě jako Hindenburg a Graf Zeppelin.
Pokud se vám bude chtít, můžete si pocit z letu vzducholodí vyzkoušet na vlastní kůži. Vyhlídkový let nad Bodamským jezerem v nejnovějším zepelínu plněném bezpečným héliem stojí 250–300 eur a určitě je vhodné si ho rezervovat předem. Do cestovní kabiny vzducholodi se vejde jen 12 cestujících.
Pro náročnější je dvoudenní kurz pilota vzducholodi asi za 3 500 eur. Není to laciné, ale na druhou stranu hodně exkluzivní. Pilotní průkaz na vzducholoď má dnes na celém světě jen asi třicítka lidí.