Zuismus: náboženství, s kterým se dá ušetřit na daních
Bezkonkurenčně největší nárůst svých „oveček“nyní na Islandu zaznamenává nově vytvořené náboženství, které se hlásí k víře rozkvétající v dobách starověké sumerské říše.
REYKJAVÍK, PRAHA Zuismus. Tak nazývají na Islandu náboženství, které bylo oficiálně státem uznáno v roce 2013. Církvi dlouho hrozilo, že bude ze státního sezna- mu vyškrtnuta kvůli neaktivitě. Ale teď je všechno jinak. Nyní má v zemi se zhruba 323 tisíci obyvatel na tři tisíce členů a například nad muslimy už jeho stoupenci převládají v poměru 3:1.
Skutečný nával zájemců přitom nastal až v posledních týdnech. Do církve totiž začali houfně vstupovat ateisté.
Důvod? Spočívá v daňovém systému na Islandu. V současnosti musí občané odvádět buď takzvanou kongregační daň (islandsky sóknargjöld), nebo pokud se nepřihlásí k žádné víře, jde poplatek přímo státu.
Novodobá „reinkarnace“sumerského náboženství je motivována chytře a jednoduše: členové této církve totiž budou moci získat na státních příspěvcích zpět peníze, které na kongregační dani zaplatili. A zakladatelé zuismu s tím předem počítali.
Piráti propadlí víře
Odborníci upozorňují, že zuismus má se starověkým náboženstvím společného jen hodně málo. Zuismus však proklamuje jiné základní cíle než dosáhnout nějaké duchovní „odměny“: dosáhnout toho, aby stát přestal sbírat informace o tom, kdo v zemi čemu a komu věří. A aby povinný příspěvek státu definitivně skončil. „Zuistická církev ukončí svoji činnost, jakmile budou její požadavky splněny,“uvádějí webové stránky zuistů.
Nálada pro to v zemi nepochybně je. Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že podpora úplného oddělení církve od státu roste. V podzimním průzkumu Gallupova institutu se pro vyslovilo 55 procent obyvatel, o pět procent více než loni.
Zuistická církev má zároveň silné napojení na islandskou Pirátskou stranu. Předpokládá se, že mezi jejími členy je i zakladatelka strany Birgitta Jónsdóttirová.
A Halldór Svansson, radní Reykjavíku za Pirátskou stranu, pochválil nové náboženství za to, že vymysle- lo, jak se dá elegantně „hacknout“vládní systém.
Islandské úřady se však nechtějí nechat jen tak snadno nachytat na švestkách. Nedávno varovaly, že pokud to tak bude a zuistická církev bude kongregační daň vracet, začnou tyto „refundace“podléhat dani z příjmu.
Církev se brání. Na kritiku státu opáčila: „Naše organizace rozděluje každoroční příspěvek státu rovnoměrně všem členům. Ti však nejsou nijak zapojeni do finančních záležitostí církve. Vše je pod přísným dohledem právníků.“
Náboženské složení obyvatel na Islandu nečiní zajímavým jen zuisté. Zhruba 80 procent obyvatel náleží k luteránům, pět procent k jiným větvím křesťanství a dalších pět procent se hlásí k Ásatrú, tradičnímu skandinávskému náboženství.