Obchodníci chtějí „digitální“obaly jídla
PRAHA Už žádné údaje o složení napsané miniaturním písmem čitelným jen s mnoha dioptriemi. Žádné nutriční hodnoty a „éčka“srozumitelná jen výživovým odborníkům. Jen název výrobku a kód pro elektronické zařízení – tak by podle představ obchodníků mohl vypadat potravinový obal budoucnosti.
„Požadavky na to, jaké údaje mají být na výrobku uvedeny, se stále stupňují. Chceme se proto zamyslet nad tím, zda to nelze udělat jinou formou než nutit obchodníky, aby něco zveřejňovali na prodejnách, a výrobce, aby informace na obaly tiskli,“říká šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková.
Svaz hodlá zatlačit na minister- stvo zemědělství a prosadit vznik elektronické databáze potravinových údajů. „Digitální“obal je sice záležitostí hodně vzdálené budoucnosti, ale právě databáze údajů, jako je složení, nutriční hodnoty, váha, objem či datum trvanlivosti, by měla sloužit jako první krok k jeho vzniku.
Podle představ obchodníků by takovou databázi spravoval stát. V první fázi by sloužila hlavně k lepší komunikaci mezi výrobci a obchodníky, zároveň by ji však mohly využívat i státní instituce, jako je Český statistický úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa.
Nahlížet by do ní směli také spotřebitelé, kteří by v ní nalezli informace nad rámec toho, co se uvádí na obalech. U „éček“by třeba rychle odhalili, co přesně znamenají.
Podobnou platformu již vytvořila mezinárodní organizace GS1 zodpovídající za standardizaci čárových či RQ kódů, jak upozorňuje Nováková, která je zároveň zakladatelkou společnosti U & Sluno vyvíjející software pro obchodní řetězce a tématem se zabývá. Systém od GS1 by mohl sloužit jako základ pro tuzemskou databázi.
Databáze by nahradila drobné písmo na obalech až v poslední fázi. Na výrobku by tak byl jen kód, po jehož naskenování chytrým telefonem nebo zařízením dostupným na prodejně by si zákazník mohl přečíst veškeré informace.
K tomu, aby výrobci údaje do systému dodávali, by však podle Novákové byla třeba změna zákona, která by jim tuto povinnost přikázala. A v tom se skrývá vážná překážka.
Potravináři mají obavu, aby jim nevznikla nadbytečná administrativa. „Elektronická databáze potravin je spojena s řadou technických a administrativních obtíží, jako je například úplnost a aktualizace takové databáze, což je při počtu několika stovek tisíc výrobků dost pracovně náročné,“nastiňuje problémy Dana Večeřová z Potravinářské komory.
Podobně to vidí výrobce balených potravin Hamé. „Pro nás je zásadní, aby nevznikala zbytečná povinnost pro výrobce a nedocházelo k dublování již současných zavedených a vyzkoušených způsobů,“říká mluvčí kunovické společnosti Petr Kopáček.
Nováková už plán předběžně konzultovala s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou a ten se proti němu nestaví. Mluvčí resortu Hynek Jordán nicméně hovoří spíše o fungování na bázi dobrovolnosti.
„Uvádět informace, které provozovatel potravinářského podniku poskytuje dobrovolně nad rámec povinných údajů, by tímto způsobem bylo v zásadě možné a jistě by to přineslo nové možnosti v komunikaci mezi výrobcem a spotřebitelem, což ministerstvo zemědělství vítá,“uvedl Jordán.
Zároveň však zdůrazňuje, že pro úplnou digitalizaci údajů tak, aby nemusely být uvedeny na obalech, by byla potřeba změna evropské legislativy. A to je přinejmenším záležitost několika let. V neposlední řadě pak brání zavedení technická gramotnost zákazníků. Údaje z obalů by mohly zmizet až ve chvíli, kdy naprostá většina populace získá aspoň základní dovednosti v zacházení s novými technologiemi.
Prodejci chtějí prosadit vznik elektronické databáze údajů z obalů potravin. Má být prvním krokem k tomu, aby drobné písmo z obalů zmizelo. „Digitální“obal je sice záležitostí vzdálené budoucnosti, ale databáze údajů může posloužit jako první krok k jeho vzniku.