Zpomalte motorové čluny, vyzývají majitele kanoisté trénující na Vltavě

PRaHa Přesto, že je v těchto dnech na Vltavě poměrně klid, mezi jejími nejčastějšími uživateli to vře. Důvodem je boj o prostor na vodě. Český olympijský výbor pos- lal v listopadu na ministerstvo dopravy stížnost, že se kvůli nové vyhlášce v úseku mezi modřanským jezem a Jiráskovým mostem pro sportovce zhoršila situace. Vyhláška od května povoluje, aby na Vltavu vyplouvaly i ty motorové čluny, které na ni dříve nesměly.

„Uvolnily se podmínky, což na daném úseku začalo dělat velké problémy. Jde o oblast s velkou koncentrací sportovních vodáků,“říká sportovní ředitel výboru Martin Doktor. Podle něj zejména v sezoně dochází na Vltavě k velmi nebezpečným situacím, kdy rychle jedoucí motorové čluny těsně míjejí sportovní lodě. Proto olympijský výbor navrhl, aby v tomto úseku ministerstvo snížilo povolenou rychlost.

„Navrhujeme alespoň technické omezení, tedy plavbu ve výtlačném režimu, což je ten nejpomalejší,“pokračuje Doktor s tím, že dnes je povolen režim, kdy loď jede ve skluzu – nejrychlejším režimu.

Proti návrhu olympioniků se ohradila Asociace lodního průmyslu (APL), a dokonce i Český svaz jachtingu (ČSJ).

„Neřeší to problematiku lodní dopravy, a navíc to omezuje provozování jachetního sportu, který je z hlediska bezpečnosti a organizování sportovních akcí a tréninků závislý na možnosti jízdy organizátorů a člunů Hladinové záchranné služby ČSJ ve skluzu,“píše se v zápisu z listopadového jednání výkonného výboru.

Podle APL by navíc plošný zákaz plavby ve skluzu byl jen krokem zpět. „Novela vyhlášky sice zrušila určitá omezení rychlosti plavby, ale to neznamená, že v diskutovaném úseku nejsou žádná,“podotýká místopředseda APL Vladimír Toman s tím, že všechna plavidla musí dodržovat řád plavebního provozu, ve kterém je jasně řečeno, v jakých vzdálenostech a jak se smí plout u přístavišť.

Bez osvětlení, jsou nebezpeční

„Občas se objeví plavidlo, které nedodržuje předepsané vzdálenosti od přístavišť a stylem jízdy ohrožuje ostatní plavidla a zejména sportovce,“pokračuje Toman. Podle něj by proto stačilo, kdyby Státní plavební správa (SPS) a policie dokázaly zabezpečit dodržování stávajících pravidel. Situaci podle něj nevyřeší žádná další omezení, protože vůdci těchto plavidel se budou chovat stejně i při jakýchkoli dalších zákazech, protože zatím nejsou dostatečně postihováni. Místopředseda APL navíc upozorňuje, že ani sportovci se na Vltavě nechovají vždy bezpečně.

„Denně jich vyplouvá mnoho za šera neosvětlených a plují v plavební dráze. Jsou tak nebezpečím velkým plavidlům osobní lodní dopravy,“míní Vladimír Toman. Někteří jeho kolegové dokonce přirovnávají kanoisty a veslaře k cyklistům na dálnici. Podle nich nemají tito sportovci své lodě přizpůsobené lodní- mu provozu, a protože je Vltava mezinárodní vodní cestou, kde plují i velká nákladní a osobní plavidla, nemají sportovci v jejich plavebních drahách co dělat.

I proto hodlá asociace na jednání se Státní plavební správou navrhnout, aby se v určitém tréninkovém vybojkovaném úseku omezila rychlost plavidel v časech, kdy zde sportovci nejvíce trénují. Jenže podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se skutečně vážně zvažuje zpomalení plavby pomocí umístění plavebních značek.

„Zatím probíhají pouze přípravná jednání. Vlastní opatření bude připraveno až na rekreační sezonu roku 2016,“říká ředitel pražské pobočky SPS Hynek Beneš.

Kanoistům znepříjemňují tréninky motorové čluny. Podle Asociace lodního průmyslu nemají na Vltavě sportovci v plavebních drahách co dělat.