Rozhovor s Peltou na
Rozhovor s šéfem českého fotbalu o národním týmu, financích a pověsti fotbalu u veřejnosti
„Větší důvěra veřejnosti mi chybí. Ideální by bylo, kdybychom byli vnímáni tak, že nemáme žádné problémy a žádná podezření.“
Lehce se orosil, když uviděl, do jaké společnosti míří cedulka s nápisem Czech Republic. Fotbalový boss Miroslav Pelta moc dobře ví, jaká to bude fuška, aby se reprezentace dostala tam, kam si všichni přejí. „I když máme ve skupině Španělsko, Chorvatsko a Turecko, tak tvrdím, že postup do osmifinále musí být naše povinnost,“řekl Pelta po losování Eura 2016.
Zatímco sobotní ceremoniál měl v pařížském Kongresovém sále nablýskané kulisy a stamilionovou sledovanost, rozhovor s Peltou proběhl v obyčejné irské hospodě naproti, kde běžely přenosy z anglické ligy a nepatřičně blýskala vánoční světýlka. „Moc se to nehodí, ale dám si jen kapučíno a colu,“objednal si Pelta. „Já nepiju, nekouřím, jsem vlastně nízkonákladový člověk.“
Ale točí se kolem vás velké peníze. Týmy na mistrovství Evropy si rozdělí osm miliard korun. Češi pro začátek dostanou 218 milionů. Co to pro vás znamená?
Vždycky říkám, že nejlepší sponzor je postup na mistrovství Evropy nebo světa.
Za každou výhru ve skupině byste dostali dalších 27 milionů a dalšími postupy se výnosy zvyšují. Přepočítáváte, na co peníze použijete?
To zase ne, každopádně peníze z Eura půjdou zpátky do fotbalu. Pokud odečtu prémie pro hráče a realizační tým, což bývá 30 procent z celkového objemu.
Bude se před šampionátem ve Francii licitovat?
Ne, to bude za 10 minut hotové. Kluci jsou rozumní a vědí, že ve mně mají člověka, který jim vždycky dá raději víc než míň. I v poslední kvalifikaci jsme prémiový řád porušili hned prvním zápasem.
Teď už to můžete říct?
Před zápasem s Holandskem, které na mistrovství světa 2014 neprohrálo jediný zápas, jsem přišel mezi kluky a Tomáš Rosický na mě: Předsedo, chtělo by to double, ne? Oni vědí, že jsem chytlavý. Tak jo, hoši! Hráli jsme o dvojnásobek, o 300 tisíc na hlavu.
A pak?
Přece to nebudeme snižovat, to bychom porušili chemii (zaníceně). Přiznávám, jestli jsme v kvalifikaci do něčeho hodně investovali, tak do prémií. Hrozné by bylo, kdybychom platili, platili, platili a pak zůstali doma. Ale i tak bychom přežili.
Myslíte na to, jak milionové odměny pochopí obyčejní lidé?
Možná to vzbudí dojem, že hráče přeplácím, ale můžu říct, že jsme pro postup na Euro udělali všechno. Šel jsem do toho agresivně a byl to vlastně zázrak, že jsme porazili neporazitelné Holandsko.
Kdy jste měl v kvalifikaci největší strach?
Během zářijového zápasu s Kazachstánem. Byl jsem s prezidentem Zemanem na státní návštěvě v Číně a dostával zprávy, že doma prohráváme 0:1 a může být hůř. Udělalo se mi špatně.
A potom? Co jste udělal?
Šel jsem spát, 25 minut před koncem. Říkal jsem si: Už na to nemám nervy, ráno půjdu s prezidentem a všichni si mě budou dobírat. Bál jsem se toho, že v posledních dvou kolech neuděláme žádný bod a ze skvěle rozehrané kvalifikace nepostoupíme.
Pak přišel happy end?
Když jsem se probudil, naskákalo mi strašně moc zpráv, ze kterých jsem pochopil: Zázrak! Super! 2:1!
O vás se ví, že jste velkorysý. Vyplácejí se vám prémie snadno?
Umím ocenit úspěch a mám srdce, abych koupil drahého hráče. Jak ve Spartě, tak v Jablonci. Práh bolesti mám posunutý výš. Ale zároveň říkám: Když chcete dosáhnout na mimořádný úspěch, musíte investovat. Se Spartou jsem byl šestkrát v Lize mistrů a třikrát jsme postoupili ze skupiny. To jsou fakta, která mi nikdo nevezme.
To jistě ne, ale proč na reprezentaci nebývá vyprodáno? Proč jsou drahé lístky?
Věřte mi, že ticketing je nevyzpytatelný. O cenách vstupenek se bavíme pořád a ne vždycky to trefíme.
Tisícovka na Kazachy, to bylo trochu moc.
Určitě budeme hledat optimální hladinu cen, ale na druhou stranu náš produkt (fotbal) má celosvětově vysokou hodnotu a nemůžeme ho dávat zadarmo.
A zase jsme u peněz.
Já to vidím jako synergii: postup na
Euro sice nebyl levný, ale získali jsme peníze od sponzorů, od UEFA a hodnota produktu se zvedá. To má neskutečné dopady. Za poslední sezonu jsme za ligu a státní reprezentaci získali na příjmech 530 milionů korun. Přitom jsme firma, která nepracuje za účelem zisku. U reprezentace jsme teď v situaci, že nemáme co nabízet. Je vyprodáno!
Čí je to úspěch?
Pro firmy má smysl, že jim smlouva s reprezentací přinese efekty. Nechci dělat chytrého, ale my (fotbal) jsme zdatní. Vyrobit? To není problém, ale umět prodat, to už je horší, což platí pro každou branži. My se teď od ostatních sportů oddělili a jsme úplně jiný svět.
Copak sponzorům nevadí, že fotbal má pověst prohnilého sportu? Berbr, rozhodčí, intriky, Horník, nakonec i Pelta...
Hele, já vám to řeknu takhle: Když s někým jednám o penězích, bývá to z 90 procent blázen do fotbalu. Jako já. Aniž bych to chtěl zlehčovat, tak od těch lidí slyším: Vy máte každou chvíli nějaký problém, ale pořád se o vás mluví. Ještě se mi nestalo, že by nějaká firma řekla: Pardon, zvažovali jsme, ale nechceme. Na úrovni reprezentace vůbec. To je stát ve státě, nejsou tu žádná podezření z korupce.
No dobře, ale co ta celková image fotbalu? Nechybí vám větší důvěra veřejnosti?
Chybí. Ideální by bylo, kdybychom byli vnímáni tak, že nemáme žádné problémy a žádná podezření.
A vy do svého Jablonce angažujete Ivana Horníka. Symbol korupčního prostředí nesměl pět let pracovat ve fotbale a teď v Jablonci vybírá nové hráče i trenéra.
Kdybych byl politik, nikdy to neudělám, protože by to bylo politicky smrtelné. Ale když mě volí fotbalové hnutí – a to nechci říct, že mě názor veřejnosti nezajímá, tak se rozhoduju jinak. Ptal jsem se velkých lidí z branže, jestli souhlasí, aby Ivan dostal druhou šanci. A neměl jsem žádnou reakci, abych to nedělal.
Jenže vám se těžko říká ne.
No jo, to je taky pravda.
Co uděláte pro to, abyste nabízel čistší produkt?
Už se to vyčistilo. I v nižších soutěžích. Ale hlavně: za mého působení se rozpočet asociace mnohonásobně zvedl. Teď má asociace a její marketingový partner STES příjmy zhruba 1,1 miliardy. Peníze investujeme zpátky do krajů, okresů, děláme akademie, sledovanost ligy i její návštěvnost se zvýšily, i když ne dramaticky. Tři mančafty v Evropské lize, nároďák na Euru. Možná si říkáte: On se snad zbláznil.
To ne, ale nejste příliš zahleděný?
Jo, to je možné. Žiju ve vlastním světě. To mi říká i manželka: Vidíš to jen svýma očima, ale běž si poslechnout do kadeřnictví, co si lidi myslí o fotbalu.