Nejsme žádní teroristé, brání se muslimové z gruzínské Adžárie
Na internetu se objevilo video, na němž mladí Gruzínci ve jménu Islámského státu vyhrožují své zemi a zvláště muslimům v autonomní oblasti Adžárie. Místní horalé důrazně odmítají spojitost s extremisty.
BATUMI Je to jiná Gruzie. V převážně křesťanské zemi tu místo kostelů čnějí k nebi štíhlé minarety. Údolím se rozléhá hlas muezzina svolávající k modlitbě v jedné z mešit. Po stráních nejvýchodnější části gruzínské autonomní oblasti Adžárie u hranic s Tureckem, v takzvané Horní Adžárii, jsou rozeseté muslimské vesnice.
„Jsme muslimové, ale to neznamená, že jsme teroristé! Několik mladíků tady s wahhábisty sympatizovalo. Nechali si narůst vousy, ale jejich rodiče jim vynadali tak, až se oholili a dali pokoj,“říká muž jménem Guram, který patří k místním autoritám v horské vesnici Didačara v okrese Chula.
Reaguje tím na případy mladých Gruzínců, kteří v posledních letech odešli bojovat po boku radikálních islamistů do Sýrie nebo je kvůli podezření z napojení na extremisty zatkla gruzínská policie. A že jich není málo – mluví se o desítkách mužů. Z Adžárie jsou však známé zatím jednotlivé případy. Nejvíce rekrutů pochází z Pankisi, soutěsky na druhé straně Gruzie u hranice s ruským Čečenskem, kterou obývají etničtí Čečenci – Kistové.
Poté, co nedávno ve dvanáctiminutovém videu zveřejněném na internetu někteří ze čtyř ozbrojených mladíků pod hlavičkou Islámského státu v gruzínštině se silným adžárským přízvukem vyhrožovali Gruzii násilím, nabádali k zabíjení křesťanů a vyzývali gruzínské muslimy, aby se přidali k chalífátu, začaly pochopitelně sílit obavy i o adžárské muslimy.
Tři z nich se podařilo identifikovat. Jedním je třiadvacetiletý mladík Mamuka Antidze, který dojížděl pracovat do Batumi, kde zřejmě uvázl v síti verbířů Islámského státu. Další dva dvaatřicetiletí muži žili v Adžárii. I když vzápětí po zveřejnění nahrávky se proti „poselství gruzínskému lidu“vyjádřil zá-
Horní Adžárie
stupce gruzínského muftího Adam Šantadze s tím, že gruzínští muslimové odmítají jakoukoli formu násilí, stín nad Adžárií zůstal.
„Tady se wahhábismus neuchytí, je tu cizí. S radikály bychom se snadno vypořádali,“má jasno Guram. V obývacím pokoji sedí ještě jeho otec. „Islamisté v Gruzii loví hlavně mezi problémovou mládeží, která o víře nic neví,“doplňuje svého syna.
Kde verbíři rozhazují sítě: jejich lovištěm je Batumi
Na duchovní zranitelnost mladíků mají vliv především chudoba a špatné sociální podmínky. S tím se potýká zejména nejvýchodnější hornatá oblast gruzínské autonomie. Potenciál pro extremisty tu proto teoreticky je. I když Adžárie po hlavním městě Tbilisi patří k nejbohatším regionům v Gruzii, její nejvýchodnější část, Horní Adžárie s převážně muslimskou populací, zůstává stranou zájmu centrální vlády. Horalům komplikují život i časté sesuvy
Mešita půdy. Třeba okres Chulo je proto veden ve státním seznamu nejvíce ohrožených regionů Gruzie. S tím souvisí i odchod místního obyvatelstva z Horní Adžárie do jiných částí země, a tím i prohlubující se pocit vykořenění. Zahraniční rozvojové projekty, včetně českých, se v poslední době snaží situaci zlepšit, ale změnit oblast v prosperující region potrvá roky. Bude tak hodně záležet na horalech, jestli se jim podaří udržet si radikály daleko od těla.
Místní odmítají, že by v Horní Adžárii vliv wahhábistů sílil, připouští však, že verbíři to na mladé muže z regionu už několikrát zkoušeli. Prý se to ale dělo většinou v Batumi, letovisku a hlavním městě gruzínské autonomie u hranic s Tureckem. Horalé tam dojíždějí za prací a na verbíře tam není tolik vidět. „Ve vesnici Didačara jsou dva tři lidé, o kterých víme, že mají radikální názory. Jsou kapkou v moři. Nikdo s nimi nechce nic mít,“vysvětluje Guram.
V létě roku 2013 po přestřelce v Černé moře
Adžárie
Turecko
Gruzie
Tato nejvýchodnější část Adžárie s převážně muslimskou populací zůstává stranou zájmu centrální vlády.
Batumi zatklo policejní komando dokonce jeho souseda Piruze Culukidzeho, který je juniorským šampionem země v řeckořímském zápase. Společně s ním skončil za mřížemi i jeho trenér a wahhábistický agitátor v gruzínském sportovním týmu Temur Bakhuntaradze.
„Soud poslal souseda za terorismus do vězení. Je to dobře. Mladíci, kteří sympatizovali s wahhábisty, se potom zalekli a stáhli se. V našem údolí není nikdo, kdo by odešel bojovat do Sýrie. Tím jsem si naprosto jistý. Všichni se tu známe, to bych věděl,“tvrdí Guram. Má slušný přehled, co se ve vesnici a okolních osadách děje, protože jeho bratr je správcem místní mešity.
Rodiče milující metal, který přehlušil i muezzina
Většina muslimů tady připomíná spíše křesťany v České republice, kteří to s horlivostí nepřehánějí. Autor článku se setkal třeba i s rodinou, jejíž nejmladší, dvaadvacetiletý syn byl loni s kamarády v nedalekém hlavním městě Arménie Jerevanu při příležitosti stého výročí arménské genocidy na koncertu americké metalové kapely System of a Down, navíc jeho rodiče byli velkými příznivci této skupiny. Bylo skoro neuvěřitelné slyšet z televize v jejich domě zpěv frontmana této skupiny, který přehlušoval hlas muezzina.
Symbolem Horní Adžárie zdaleka není černý prapor, ale nedávno dokončený skiareál kousek pod průsmykem Goderdzi. Využití obrovského turistického potenciálu této oblasti, která prozatím leží stranou zájmu turistů, naráží na špatnou dopravní infrastrukturu. Není divu, že video s islamisty místní pořádně nadzvedlo.
Příliv turistů by pro zapomenutý kraj s vysokou nezaměstnaností byl požehnáním. „Dělá nám to špatnou reklamu. Nechceme být s extremisty spojovaní, protože takoví lidé tady nejsou. Jen se na nás podívejte, jsme nějací teroristé?“dodává Guram, který se věnuje jinému boji než Mamuka Antidze nebo Badri Iremadze, muži z propagačního videa.
S vesničany se rozhodl zastavit sesuvy půdy a vysazují na stráních nad vesnicí sady jabloní a dalších ovocných stromů.