I obyčejná slova mohou být nebezpečná
Má vycházet Hitlerův Mein Kampf? Smí Marta Semelová říkat nepravdy o dějinách? Najít hranici svobody slova je těžké, říká odborník na extremismus
To je významná svoboda, souhlasím. Najít hranici, která tuto svobodu omezuje, je velmi obtížné a v různých kulturách a právních systémech ji nastavili jinde. V USA volněji, podíváme-li se však do Ruska, najdeme tam nižší míru svobody projevu, v islámském státě ještě nižší.
V Německu vychází Mein Kampf a mnozí mají z té knihy obavy. Máte je také?
Nemám. Je to dokument z poloviny dvacátých let, ti, co chtěli, si ho dávno stáhli z internetu a ti, co ho budou číst, by měli mít takové historické vzdělání, aby věděli, o čem si čtou.
Ale to se nedá zařídit.
Samozřejmě, že ne. Ale dnes už to není tak, že by si někdo přečetl Mein Kampf a stal se z něj nacista. Bude si spíše v té knize hledat odůvodnění vlastních názorů. Ať už pro, či proti. Dovolím si určité zlehčení; pro současnou tabletovou či mobilovou generaci tak tlustá kniha jako Mein Kampf prostě nemůže mít takový propagační efekt, jaký měla v době svého vzniku. U nás už Mein Kampf před lety vyšel, koupila si ho tehdy řada neonacistů, ale šlo spíše o kultovní předmět. Nestalo se, že by přinesl impulz nacistickému hnutí v Česku. Takže to vydání možná stojí na „čestném“místě v knihovničce neonacistů, ale českou populaci zásadně neovlivnilo.
Já jsem se tu knihu pokoušel číst a nedočetl. Nezdá se mi dobře napsaná. Proč je tak přitažlivá?
Domnívám se, že je to dáno především autorem. Kniha byla tištěna v obrovských nákladech ve třetí říši, dostávali ji například novomanželé jako dar. Ještě větší roli sehrály Hitlerovy rétorické schopnosti, propaganda, jakási nabízená alternativa k hospodářské krizi, ukazování na nepřítele a možnost seberealizace řady lidí v násilnických bojůvkách. To vše možná mělo silnější dopad než samotný obsah. A jestli mohu navázat, je podobná otázka, zda mladé islamisty neinspirují více videa a vzkazy na Twitteru než různá stará vahábistická díla s výklady islámu. Kdybychom se podívali do komunistické éry, také málokdo přečetl celý Marxův Kapitál či Leninovy spisy.
Není ale dnes ten vahábistický výklad islámu nebezpečnější než Mein Kampf?
Ano, v tuto chvíli mobilizuje masu lidí k násilí. Tím nemyslím spisy z osmnáctého století, ale to přetváření do současné propagandy.
Týká se to i Česka?
Ve velmi malé míře. Zatím. Jinde je to silnější, Rakousko vidím jako rizikovou zemi, je blízko, z Vídně mohou přicházet problematické impulzy.
Před časem zaujal veřejnost zásah policie v muslimských centrech v rámci případu knihy Islámský koncept Boha. Ta kniha je nebezpečná?
Zpracoval jsem k tomu znalecký posudek, tak se k tomu nemohu do projednání soudem vyjádřit.
Poslankyně za KSČM Marta Semelová stála před soudem kvůli tomu, co řekla o české historii. Zpochybnila vraždu Milady Horákové, pochvalně mluvila o Vasilu Biľakovi. Šlo o civilní řízení. Neměla by však čelit trestnímu?
Bylo by zajímavé, kdyby některé takové případy opravdu došly do stadia soudního řízení. U nás totiž nepanuje shodný názor na výklad práva. Máme paragrafy, které postihují popíraní komunistických zločinů proti lidskosti a hlásání třídní nenávisti, ale nebyly v praxi aplikovány.
To ale neznamená, že neplatí?
Platí. Řada lidí s nimi nesouhlasí, ale jsou v našem právním řádu.
Mohou se ti, kteří takové hraniční výroky pronášejí, spoléhat na jakousi benevolentnost v justiční praxi?
Tato praxe není nic nového, už od začátku devadesátých let vidíme tento přístup. Nezapomínejme také na vliv evropské judikatury, která je proti komunistické propagaci benevolentnější než vůči propagaci nacismu.
Což je logické, protože s komunismem neměli na Západě takovou zkušenost jako na Východě.
Ano, ale poukázal bych na to, že dnes už jsou všechny státy rovnoprávné, i ty nové. A někteří poslanci europarlamentu se o to snažili, Poláci, Češi, z Pobaltí, Maďarska. Snažili se o zákaz komunistické symboliky a zákaz popírání komunistických zločinů. Ani jedno na evropské úrovni neprošlo. To bylo po aféře, kdy britský princ Harry přišel se svastikou na maškarní ples a Německo chtělo zákaz nacistických symbolů. Tehdy někteří řekli: přidáme komunistické symboly. Ale neprošlo ani jedno. Zajímavé je, že britští hinduisté poukazo-