V malostranských ulicích budou děti závodit se strašidly
MALÁ STRANA Nejznámější pražské strašidlo žije od třináctého století v Liliové ulici na Starém Městě. Templářského rytíře tu neprávem popravili a on od té doby jako bezhlavé strašidlo napravuje v ulicích Prahy nepravosti. „Před více než sto lety se v jedné zdejší hospodě dozvěděl, že pražští radní plánují zbourání Ungeltu. Protože to považoval za nepravost, vyměnil si na jednu noc hlavu s pražským primátorem a odhlasoval, že se Ungelt rušit nebude,“popisuje Filip Jan Zvolský, autor knihy Tajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy.
Vedle bezhlavého rytíře se v ulicích Prahy pohybuje nespočet dalších strašidel. Dnes odpoledne se s patnácti z nich setkají účastníci 32. závodu Prahou plnou strašidel. Tradiční akce vychází ze stejnojmenné knihy Miroslava Švandrlíka a zúčastnit se jí může široká veřejnost. „Kapacitu neomezujeme. Loni přišlo na 450 závodníků a podobný počet očekáváme i letos,“říká Lukáš Bauer z pořadatelské organizace Junák – svaz skautů a skautek ČR.
V Karmelitské ulici nedaleko Tyršova domu, kde závod startuje, žije například kuplířka s probodnutým jazykem, která v šestnáctém století prodávala mužům lehké děvy. „Jeden zhýralý šlechtic si u kuplířky podložené historickými fakty a jaký podíl v nich zaujímá fikce, se většinou dá rozlišit jen obtížně. „K pověstem můžeme přistupovat jako k pramenu poznání mentality našich předků, nikoli jako k přesnému záznamu dějinných okamžiků,“říká Jana Viktorínová z Muzea hlavního města Prahy. Pověsti se mezi obyvateli Prahy šířily historicky, první ucelený přehled pochází ale až z konce devatenáctého století od spisovatele Josefa Svátka. „Soubor pražských pověstí, jak je fixovala psaná literatura, je značně nestejnorodý jak dobou, tak způsobem vzniku a šíření,“říká Jan Viktorínová. Podle jejích slov se v nich prolíná národní tradice s místními pověstmi, ve kterých se hojně vyskytují nadpřirozené postavy na významných místech daného města.
Mezi místa v Praze, která jsou opředena magií, patří Staroměstská radnice a její okolí. U Týnského chrámu například straší sněžibaba – manželka bývalého kostelníka, která jednou zanedbala svoji povinnost a namísto zametání sněhu za svého nemocného manžela šla do kavárny. „Farář na schodech upadl a do čtrnácti dnů zemřel. Kostelníkova žena z toho má černé svědomí a u Týnského chrámu dodnes zametá,“přidává další z pověstí Filip Jan Zvolský.
— Michaela Rozšafná