Chovancova cena za klid: 230 milionů
PRAHA Víc uprchlíků se loni utopilo ve vodách Středozemního moře, než kolik jich policie umístila do českých detenčních zařízení. Žádná jiná věta by asi způsob, jakým Českou republiku zasáhla loňská uprchlická vlna, nevystihla lépe. Česká republika poslala v minulém roce do některého z trojice detenčních zařízení okolo 3 100 běženců. Dnes se jich v zařízeních nachází 113 a rozhodně se tam nemačkají – místo v nich je totiž až pro 1 392 lidí.
Na to, jak důsledně se uprchlíci Čes- ké republice vyhýbali, ukazuje vývoj počtu přicházejících lidí. Největší počet běženců zadržela česká policie v srpnu, kdy branou některého z detenčních center prošlo celkem 1 125 lidí. Do Evropy v tento měsíc celkově přišlo okolo 190 tisíc běženců. Jenže zatímco v říjnu počet příchozích běženců na evropské úrovni lámal rekordy, množství lidí umístěných do českých detenčních center sotva přesáhlo desetinu srpnové hodnoty.
Tato čísla jsou potvrzením slov vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna z loňska. „Zdá se, že jde o nedílnou součást politiky české vlády zaměřené na to, aby odradila přistěhovalce a uprchlí- ky od vstupu do země nebo aby tam zůstávali,“napsal komisař Husajn do své zprávy, velmi kritické k českému postupu.
Běženci se Česku začali vyhýbat, když se k nim dostaly informace o tom, že česká policie každého cizince, o kterém zjistí, že se na našem území pohybuje nelegálně, nemilosrdně umístí do některého z trojice detenčních zařízení v obcích Vyšní Lhoty, Drahonice a Bělá po Bezdězem.
„Veškeré náklady za provoz zařízení pro zajištění cizinců na území České republiky se za rok 2015 pohybovaly okolo 230 milionů korun,“odkryla minulý týden tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá loňský účet za jejich provoz. Oproti předchozím letům, kdy fungovalo pouze jedno detenční zařízení, je to částka přibližně šestkrát vyšší.
Necelou čtvrtmiliardu, kterou nás loňský klid stál, někteří vnímají jako velmi dobrou investici. Pro jiné to je ale účet za ostudu, kterou jsme si zacházením s lidmi prchajícími před válkou utrhli. Téměř dvě třetiny lidí umístěných do detenčních zařízení tvoří lidé utíkající před válkami v Sýrii, Iráku a Afghánistánu a Syřané.
Česká republika se v minulém roce stala dlouhou a drahou zastávkou pro lidi utíkající před válkami na Blízkém východě či třeba jen hledající lepší živobytí. Běženci, kteří přes naše území přecházeli na cestě do Německa, se v některém z trojice českých detenčních zařízení zdrželi až tři měsíce. Každý z nich, komu ještě po dlouhé době při příchodu do Česka zbyly nějaké peníze, musel za každý měsíc svého zadržování zaplatit více než sedm tisíc korun.
Nejvíc lidí v srpnu a ze Sýrie
Postup, který ministerstvo vnitra loni zvolilo, přišel státní rozpočet téměř na čtvrt miliardy korun. Na druhou stranu Česku přinesl klid i v říjnu, kdy v Evropské unii uprchlická krize vrcholila. U nás její hlavní nápor přišel už v srpnu, kdy policie do některého z detenčních zařízení v průměru přivezla každý den 36 lidí. Téměř polovina z nich byli Syřané, kteří spolu s lidmi z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku tvořili 85 procent příchozích. Za celý minulý rok tvořili Syřané 40 procent všech cizinců, které policie zadržela a umístila do detenčních zařízení.
V současné době už policisté cizince bez povolení k pobytu zadržují jen zřídka. V předchozích dvou dnech například nezajistili vůbec nikoho a den předtím pětici uprchlíků ze Sýrie. Trojice detenčních zařízení tak aktuálně zejí prázdnotou. Například v Bělé-Jezové, kam se vejde až 700 lidí, jich v současnosti přebývá pouze 15.
Desetina nákladů za ostrahu
Celkové náklady na provoz trojice detenčních zařízení vzrostly oproti roku 2014 téměř šestkrát, což bylo způsobeno také tím, že tehdy Správa uprchlických zařízení provozovala pouze jediné zařízení v obci Bělá pod Bezdězem. Mezi nejdražší položky na provoz detenčních zařízení patří mzdy vyplácené tamním zaměstnancům, platby bezpečnostní agentuře, elektřina, voda a také náklady na stravování.
Více než desetinu celkových nákladů vynaložilo ministerstvo na ostrahu jednotlivých zařízení. „Všechna detenční zařízení hlídala firma Securitas ČR,“uvedla tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Za prvních deset měsíců letošního roku si tato firma naúčtovala částku okolo 22,8 milionu korun. V průměru za každý den ostrahy tak ministerstvo agentuře vyplatilo 76 tisíc. Trojici detenčních zařízení za to v minulém roce hlídalo 35 až 50 zaměstnanců společnosti, jejichž počet se měnil v závislosti na tom, kolik cizinců se právě v zařízení nacházelo.
Tři jídla denně
Jídlo běžencům umístěným v detenčním zařízení v Drahonicích připravuje firma Aramark, která vaří také v některých nemocnicích nebo ministerstvech. V dalších dvou zařízeních zajišťuje stravování přímo tamní personál. Za tři jídla denně platí cizinci 112 korun. Dalších 130 korun každý den zaplatí za postel a uzamykatelnou skříňku. Peníze policie uprchlíkům odebírá rovnou při vstupní prohlídce před jejich umístěním do detenčního zařízení.
Provoz internetu poskytovaný firmami Vodafone a O2 stál téměř padesát tisíc korun. Zadržovaní cizinci ho však nemohou využít. „Mobily, tablety i notebooky jim při vstupu odebíráme a vracíme jim je až při jejich odchodu,“potvrdila tisková mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Ministerstvo vnitra podle ní zvažuje, že by zadržovaným cizincům zajistilo i přístup na internet, který by tak doplnil telefonní automaty, jež aktuálně představují jejich jediné spojení s okolním světem.