Němci začínají myslet jinak
KOLÍN NAD RÝNEM Masové násilnosti uprchlíků v Kolíně nad Rýnem, k nimž došlo o silvestrovské noci, mají sílu stát se podobným bodem obratu, jakým bylo utopení tříletého chlapečka Ajlána Kurdího na turecké pláži, po němž Německo otevřelo migrantům brány.
Kolínská noc osahávání a davových sexuálních útoků, kvůli níž podalo žalobu již více než pět set žen, se rychle mění v politickou krizi, při níž se uprchlická politika německé kancléřky Angely Merkelové ocitla pod kritickým tlakem konsternovaných Němců a nálada v její straně CDU je na bodě mrazu. Kancléřka a další politici se snaží narychlo předběhnout měnící se nálady veřejnosti tím, že ohlašují nová opatření. Merkelová například uvedla, že azylový zákon bude změněn, aby mohl být okamžitě deportován každý žadatel, který poruší německé zákony. Je to však víceméně technické a obtížně proveditelné opatření, kte- ré především nejde ke kořenu problému.
S tím, jak se zvedla stavidla kritiky a „etické samoregulace“médií i úřadů po mnohaměsíčním selhání, korunovaném úmyslným policejním i novinářským zamlčováním násilí silvestrovské noci, dostávají Němci šokující informace a souvislosti.
Náhle se přiznává existence „paralelních společenství“, kde přistěhovalci žijí v celých čtvrtích bez kontaktů s Němci a většinovou společností. Jak včera uvedla agentura DPA, v berlínském Neuköllnu, což je největší obvod metropole, žijí celé skupiny s vlastním jazykem, normami a způsobem chování. „Nemusí mluvit německy. Práce, obchody, spolky, kina, restaurace – to vše tam je také pro lidi, kteří hovoří pouze turecky nebo arabsky.“
Politika předchozích let včetně „willkommen kultur“, s níž Německo ústy své kancléřky od konce léta zvalo uprchlíky, je náhle ironicky nazývána sociálním romantismem. Bývalý starosta Neuköllnu Heinz Buschkowsky britskému listu The Times řekl: „Někdo si myslí, že imigrantská politika je soutěž dobrodějů o cenu matky Terezy. Je to především těžká práce.“
Jak je těžká, popisuje zmíněný článek agentury DPA. Nynější starostka Neuköllnu Franziska Giffeyová má v zásobě spoustu příkladů. „V některých školách, kde má až 90 procent žáků přistěhovalecké kořeny, vyvstávají následující otázky: Může se prostorem pohybovat školník, když mají dívky tělocvik? Mohou se děti ve třetí třídě ještě před plaváním společně sprchovat, nebo to odporuje Koránu?“Existují muži, kteří by ni- kdy nepodali ženě ruku. „A pak se stále objevuje téma vynucených sňatků,“připomíná sedmatřicetiletá starostka.
Pro Němce je to nečekaný problém, protože pokud jde o Evropu, četli o něm především v souvislosti s Francií či Velkou Británií. Ženská organizace Terres des Femmes nicméně nedávno uvedla, že za rok se v Německu přišlo na 3 443 hrozících nebo dokonaných vynucených sňatků v tureckých či arabských rodinách.
Do toho Němci o víkendu slyšeli stěží uvěřitelné tvrzení ministra pro rozvoj Gerda Müllera, že milion migrantů, který loni dorazil, je jen desetinou lidské vlny, která se chystá. „Osm až deset milionů je ještě na cestě,“řekl ministr.
Nejhorší však je pro Němce selhání policie. Ta z obav, aby nebyla nařčena z politické nevyspělosti, nechala řádit migranty, avšak pou- žila na stejném místě vodní děla proti Němcům demonstrujícím právě kvůli této události. To, že někteří z protestujících byli z krajní pravice, na věci nic nemění.
Německá vláda situaci nemá pod kontrolou a obyvatelé to vědí. Včera se totiž ke všemu dozvěděli, že útočník zastřelený v Paříži, který s výkřikem „Allahu akbar“napadl při ročním výročí masakru redakce Charlie Hebdo policejní stanici, žil ještě před několika dny coby uprchlík v Německu pod čtyřmi jmény a střídavě tvrdil, že pochází z Maroka, ze Sýrie, z Gruzie.
Debata o imigrační politice vlády je v plném proudu. Vše se třeba zase uklidní, ale také to může být pro kancléřku nebezpečné. Veřejné mínění se občas mění tempem, jemuž politika náhle nestačí. Podobně jako když kdysi reformní politici posthoneckerovské NDR zaváděli na socialismus nepředstavitelné reformy, ale už jim to nebylo nic platné, neboť byli o krok zpátky za náladami obyvatel.
Kancléřka Merkelová má dost starostí. Jak o víkendu napsal The Washington Post, „německá vláda se zatím zřejmě více zabývá kontrolou znepokojených Němců – čerstvě dohodou s Facebookem a Googlem o omezování protimigrantských příspěvků – než kontrolou migrace“.
Předchozí politika, včetně „willkommen kultur“, je náhle ironicky nazývána sociálním romantismem.