Cesta Slavie za slávou není vydlážděná
Kdy se Slavia znovu stane mistrem fotbalové ligy? Má prý našlápnuto, protože může utrácet čínské miliony. „Letos to asi ještě nevyjde, ale příští sezonu chceme zaútočit,“hlásí šéfové.
Je jasné, že jsou v euforii a nenasytní. Kdo by taky nebyl. Slavia, nejstarší fotbalový klub v republice, prožila báječné týdny. Po nekonečně dlouhém a trýznivém období bídy, kdy reálně hrozilo, že dočista zkrachuje, oznamuje jednu posilu za druhou. Utrácí peníze čínské společnosti CEFC a cítí se neohroženě. Když v sobotu poprvé nastoupila do přípravných zápasů, na zastrčené hřiště v Edenu dorazily stovky fanoušků, aby viděly novou a lepší Slavii.
Je sympatické, že bude mít fotbalová liga další náboj, ale Slavia si musí dát pozor, protože její cesta za slávou není vydlážděná. Měla by ubrat v bombastických plánech. Především Jaroslav Tvrdík, zástupce čínského majitele, je mistrem megalomanských vizí. Pomalu už vidí, jak se v Edenu staví Národní stadion a sešívané dresy kopou proti Manchesteru United na letním turné v Šanghaji.
Bývalý ministr obrany, který je „expertem“na všechno, se podle zákulisních informací chová jako neřízená střela. Na svém twitterovém účtu ventiluje neobratné hlášky i zprávy, které ještě nebývají oficiální. Upřímně, čínské miliony, které za Tvrdíkem stojí, mu ve fotbalovém prostředí respekt nezískají. Zvlášť když si vzpomenete, jak dopadl v ČSA. Přišel, velkoryse utrácel za nová letadla, přivedl si vlastní manažery, v milionech platil za poradenské služby a aerolinky se po čase ocitly na pokraji krachu. „Je to klasický socan, který nemá problém rozdávat peníze, které nejsou jeho,“vyjádřil se o něm Miroslav Kůla, bývalý prezident ČSA.
I teď Tvrdík utrácí cizí peníze. I teď uka- zuje, že mu to jde. Naštěstí jako rozumná protiváha působí Jiří Šimáně, minoritní vlastník klubu. Miliardář a pragmatik. Když se minulý týden nepodařilo dotáhnout přestup špičkového libereckého záložníka Josefa Šurala, Slavia se cítila podvedena. Šurala jí za jedenáct milionů korun vyfoukla rivalská Sparta a fanoušci začali křičet, že Šural je podrazák, který slíbil a nedodržel. Šéf Šimáně, spolumajitel holdingu Unimex Group a letecké společnosti Travel Service, se nenechal unést k ublíženeckému komentáři. „Ne každé zásnuby končí svatbou,“řekl, což je na české poměry velmi férové gesto.
Je jasné, že fotbalovou ligu díky čínské expanzi čekají nové časy. Teď jde o to, jestli se Slavia chytí spíš dlouhodobého plánu, anebo bude chtít všechno a honem. Netrpělivost se obvykle nevyplácí. Ani ve fotbale.
Kudy se vydá nyní?
Ve Slavii to zpočátku jistě uchopili za správný konec. S příchodem nového majitele vyčistili klub od dluhů, přivedli řadu odborníků, ale užitečná rozhodnutí, která se v klubu dělají, zatím lehce zastiňuje přílišné fanouškovství a zahleděnost do sebe. Zatímco na podzim platilo, že by mužstvo mohlo zaútočit na evropské poháry, teď už musí, protože je páté. Cokoli jiného by bylo zklamáním.
Slavii už dvakrát pohltila vlastní euforie. V roce 1996 získala po půlstoletí titul, za obrovské částky prodala klíčové hráče Šmicera, Poborského či Bejbla, jenže peníze se časem rozkutálely. V roce 2008 přišel další boom, dokonce dva tituly za sebou a Liga mistrů navrch, jenže z následných velkých slov zůstala pachuť, dluhy a nebezpečná spirála, která vedla do pekel.
Kudy se vydá Slavia nyní?