První soukromá dálnice povede na jih Čech
PRAHA Zní to jako optimistický plán, ale už v roce 2021 mají podle představ ministerstva dopravy jezdit řidiči po čtyřproudé silnici z Prahy až do jihočeského Písku.
Chybějících 32 kilometrů má být v historii české dopravy průlomem: stát chce nechat dálnici postavit a následně 25 let provozovat soukromé firmy. Jde o takzvaný PPP projekt, který v Česku nemá zatím dobrou pověst, ale v řadě zemí úspěšně funguje. Vláda má tento týden projekt na dostavbu dálnice D4 schválit a ministerstvo dopravy bude moci vypsat soutěž.
Jde o úsek zhruba od Příbrami před Písek, kde vede zatím silnice první třídy a jejíž kapacita už nestačí. Stavba má vyjít na 7 miliard korun, dalších 18 miliard má stát během 25 let zaplatit za údržbu a komplexní péči. I když se to může zdát hodně, podle studie je to levnější, než kdyby se stát o silnici tak dlouhou dobu staral sám.
Pro řidiče se nic nezmění, na „soukromém“úseku bude platit dálniční známka.
Soukromníci mají postavit novou spojnici mezi Příbramí a Pískem a 25 let ji pro stát provozovat. Stát tím má ušetřit.
PRAHA Ministerstvo dopravy pokročilo ve svých plánech nechat výstavbu i péči o některé silnice zcela na soukromnících. Do vlády tento týden míří materiál, podle kterého by soukromý kapitál měl zajistit pokračování silnice D4 z Prahy na jih Čech.
Stát si vytipoval pokračování vytížené silnice jako pilotní zakázku pro takzvaný PPP projekt. Jde o zapojení soukromého kapitálu do výstavby pro stát.
Stavba už příští rok?
Do soutěže má jít silnice o délce 32 kilometrů v úseku Háje–Mirotice, kde zatím vede silnice první třídy. „Dokončení těchto úseků dálnice D4 významně přispěje ke kvalitnějšímu kapacitnímu dopravnímu spojení mezi Středočeským a Jihočeským krajem a propojení řady významných aglomerací,“vysvětluje ministerstvo dopravy svůj plán.
Stavba nové dálnice by měla začít v červnu příštího roku, což se může jevit jako dost odvážný termín. Ministerstvo dopravy zatím ještě soutěží poradenskou firmu, která bude s přípravou pilotního projektu státu pomáhat. Všechny nové úseky mají být hotové v roce 2021.
Až dosud se české silnice stavějí tak, že stát vybírá zvlášť projektanty a pak stavební firmu, která silnici postaví. V případě PPP stát vypíše soutěž v podstatě jen na to, že má mezi Háji a Miroticemi stát silnice, a nechá na dodavatelích, jakým způsobem ji postaví. Vítězná firma se o silnici bude dál starat – pokud se rozbije dříve, bude to její problém, stát bude platit fixní částku a po 25 letech má tepnu předat v bezvadném stavu.
Dodavatele, který se v terminologii PPP projektů nazývá koncesio- nář, bude stát teprve hledat. Stát analýzou od poradenské firmy PwC zjistil, že ho PPP model vyjde levněji, než když si bude stavět dálnici sám – celkem má ušetřit půl miliardy korun, navíc bude mít jistotu, že bude dálnice po celou dobu v perfektním stavu.
Pro řidiče by se měnit nic nemělo: i když půjde o „soukromou dálnici“z pohledu péče o ni, bude zařazená do sítě českých zpoplatněných silnic, tedy na ní bude platit dálniční známka.
Pro stavební firmy půjde o zajímavé sousto, protože cena za stavbu a její provoz činí celkem 24,8 miliardy korun. Na první pohled je částka vysoká, ale samotné náklady na stavbu stát odhadl na sedm miliard korun, jde ale i o cenu peněz – analýza počítá s pětiprocentním úrokem a splátkami kolem 800 až 900 milionů korun ročně. Dálnice bude patřit státu, ale odpadne dohadování o reklamacích.
„Rozdíl mezi celkovou platbou a náklady na stavbu může vypadat na první pohled obří. Je potřeba si ale uvědomit, že je to rozložené do třiceti let včetně inflace, kompletní údržby i oprav. Takto stát zatím nepřemýšlí, nikdo nevidí celková čísla, kolik stojí provoz silnic v horizontu delším než pár let,“říká Tomáš Janeba, šéf Asociace pro rozvoj infrastruktury. Ta za PPP projekty dlouhodobě lobbuje, jako příklad uvádí jejich úspěch ve Velké Británii.
PPP projekty u nás nemají dobrou pověst i kvůli tomu, že prv-
ní z nich skončily dříve, než se vůbec začaly stavět. Mediálně nejznámější je asi případ PPP projektu na modernizaci části střešovické vojenské nemocnice. Projekt se nakonec neuskutečnil a stát musel zaplatit vítěznému Metrostavu 145 milionů korun jako odškodné.
Slováci PPP chválí
Ve světě je přitom stavění metodou PPP běžné, jen v roce 2014 se v celé Evropě uzavřelo 15 podobných projektů. Dobrou zkušenost mají s PPP například na Slovensku, kde takto postavili úsek 52 kilometrů rychlostní silnice R1 do Banské Bystrice, zakázku dostala na starost Eurovia. Nedávno Slováci uzavřeli tendr na PPP projekt na obchvat Bratislavy.
Stát přemýšlí i o dalších silnicích pro možnost financování formou PPP. Podle mluvčího Tomáše Neřolda je v hledáčku dokončení dálnice D7 z Prahy do Chomutova. „Má blízko k naplnění základních předpokladů pro proveditelnost formou PPP, tedy vydaná územní rozhodnutí na souvislé úseky, pokročilejší stav majetkoprávní přípravy,“dodal Neřold. Navíc se nedá čekat, že by na její výstavbu šlo získat evropské peníze, protože není zařazená do páteřní sítě TEN-T.
Odborníci použití PPP vítají a doufají, že se odpor vůči takovému financování podaří zlomit. „U velkých projektů se vyplatí mít partnera dlouhodobě odpovědného za výsledek vlastní práce,“říká Janeba. Podle něj všechny bývalé kauzy spojené s výstavbou silnic PPP u nás vznikly jen proto, že nikdo nenesl skutečnou odpovědnost za práci investora.