V Brdech bude 170 km tras Str.

Hlavního značkaře českých turistů Karla Markvarta teď čeká velká výzva – propojit sítí značených tras dosud „panenské“Brdy, které se otevřely 1. ledna.

klad k Padrťským rybníkům. Ale byly přístupné jen v sobotu a v neděli. Teď už je to samozřejmě lepší.

Cyklista doposud nemohl z té cyklostezky odbočit, protože vedla zakázaným územím. Ale nově už může?

Ano, teď už jsou rybníky přístupné každý den a z té silničky můžete odbočit pryč. Ale i tak některá omezení zůstávají. Padrťské rybníky jsou dva. K tomu hornímu se dá jet normálně. Dolní rybník zůstává zatím v uzavřené části, kde letos armáda provádí pyrotechnický průzkum.

Slyšel jsem, že jste návrh značení pro tu část Brd, která se otevírá od ledna, udělali trochu naslepo od stolu, protože jste se tam nedostali.

Mapa vojenského újezdu existovala, ale nebyla moc přesná. Vycházeli jsme z cest, které tam vedly ve 20. a 30. letech minulého století, a navrhli jsme podobnou síť. Pak jsme udělali průzkum v terénu, protože naši značkaři dostali povolení ke vstupu a náš původní návrh přepracovali. Zjistili jsme, že je nutné udělat dost velké korekce, abychom nemuseli pěší turisty vodit po asfaltových silničkách, které jsme se snažili nechat cyklistům. Částečně se to podařilo. Teď máme hotový nový aktualizovaný návrh a dnes jsem ho ukázal starostům ve Spáleném Poříčí (rozhovor se odehrál v úterý před týdnem – pozn. red.). Jde o 170 kilometrů pěších tras, které by tam cí- lově měly být vyznačené po dvou letech, až armáda prostor kompletně vyčistí.

Abychom uvedli nějaký příklad, tak po vašem vyznačení dojdu k již zmíněným Padrťským rybníkům z kolika stran? Dnes se tam dostanu jen po značené cyklostezce...

Dojedete tam na kole, dojdete pěšky z Teslín a z Míšova. A pak za dva roky i ze severozápadní části. Bude tam celá síť tras. Turisté budou moci dělat v Brdech okruhy i přejít hlavní hřeben. Kompletně se však vše otevře až v roce 2018. Brdy nebudou přístupné automobilům, nebude tam jezdit žádný autobus, ten bude jezdit jen po okrajích chráněné krajinné oblasti, kde také vyrostou záchytná parkoviště, z nichž budete moci dělat okruhy – 15 nebo třeba 50 kilometrů.

Myslíte, že nebude zmatek v tom, kam lidé během dalších let budou moci chodit, a kam ne?

Zmatek nebude, protože nepřístupná část bude označena stále tabulkami s nápisem „Zákaz vstupu, probíhá pyrotechnická očista“.

Budou Brdy návštěvnicky atraktivní?

Jsou v nich krásné skalní útvary. Prostor nebyl desítky let obydlený, proto vypadá úplně jinak než ostatní hory. Dalo by se to přirovnat snad jen k bývalému hraničnímu pásmu na Šumavě.

Kde se vám v Brdech nejvíc líbí?

To mě moc zkoušíte. Byl jsem na Valdeku i na Třemošné. Nově otevřená území jsem ještě nenavštívil. Tam jsem si nedovolil jít.

Kolik kilometrů má vlastně celá turistická síť v Česku, červené, modré, zelené, žluté značky?

To víme docela přesně. Má 42 100 kilometrů.

To je skoro jako rovník?

Ano, a k tomu se staráme o 35 tisíc kilometrů cyklotras, 3 500 kilometrů lyžařských tras, které vedou někdy po pěších trasách a někdy samostatně. Máme i trasy pro jízdy na koni a pro vozíčkáře.

A kolik jich přibude každý rok?

Kolem 500 kilometrů nových tras, ale 200 kilometrů zase zrušíme, protože vedou kolem průmyslových zón nebo po komunikacích, kde zhoustla automobilová doprava. Ale třeba v Krkonoších nebo Českém ráji se trasy moc nemění.

Takže je turistická mapa po deseti letech už hodně zastaralá?

Ona zastará mnohem dřív. Hodně chodím po Šumavě a vidím, jaké tam lidé nosí mapy. Někdy jsou i z dob socialismu, ale ty už se dnes nedají použít. My vydáváme mapy jednou za tři roky. Mapa je živý organismus, a jak kartografové říkají, zastaralá už je v době vydání.

Máte nějaký manuál, jak značit cesty – třeba jak mají být značky daleko od sebe?

Na to máme 12 skript, která mají dohromady 1 500 stran. V nich je obsažena celá metodika značení, materiál, topografie, vše je tam popsané.

Podle čeho volíte, jestli někam povede červená, nebo třeba zelená značka, třeba teď v Brdech?

Mnoho lidí se ptá, jestli není červená hezčí než žlutá. Červené a modré používáme spíš pro dálkové trasy po hřebeni hor a podél řek. Zelená a žlutá značí většinou kratší trasy, které spojují ty hlavní. Ale říkám to velice opatrně. Máme hlavní pravidlo, že se nikde nesmějí křižovat dvě červené nebo dvě žluté. Nesmí se stát, že by se do tří stran rozcházela červená.

Která trasa je v Česku nejdelší?

Z Mariánských Lázní až do Hradce nad Moravicí, tedy skoro přes celou republiku, se dá dojít po červené s výjimkou šesti kilometrů u Devíti skal na Vysoči-