Vepřova cesta: do Španělska kýta, zpátky krkovička
PRAHA Češi rádi vepřové, vyplývá ze statistik o spotřebě masa. Ročně ho snědí zhruba čtyřiapůlkrát více než hovězího. Nechutná jim však vše. To vysvětluje, proč se tuzemští majitelé doposud zcela nevypořádali s potravinovým embargem Kremlu, a to ani přesto, že i jim se otevřely nové trhy v Asii.
„Rusko bylo dost specifický trh, protože odebíralo komodity jako vnitřnosti, droby, tuk, které je složité umístit jinde. Němci mají zájem o kvalitní maso, na praseti jsou však bohužel s kvalitními částmi i ty nekvalitní, které není kde udat,“vysvětluje ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal.
Skutečnost, že se různé části vepře těší v různých částech Evropy jiné míře obliby, ovlivňuje obchod s vepřovým masem. Méně chtěné, a tedy i levnější části se vyplatí vyvést do zemí, kde se těší větší oblibě a mohou se prodat dráž.
„Dnes už se nekupují celá prasata ani půlky. Pro zpracovatele je nejjednodušší koupit díly. Šikovný nákupčí je dokáže najít tam, kde mají pro místní nejnižší hodnotu,“vysvětluje Stibal. To podle něj může být i důvodem růstu dovozů ze Španělska. Od loňského ledna do listopadu se ze Španělska do Česka dovezlo maso za 2,2 miliardy korun, ještě před pěti lety to bylo jen osm set milionů.
Podle Karla Hanzelky ze skupiny Agrofert, pod kterou spadá i řada podniků zpracovávajících maso, moc v jihoevropských zemích nejede krkovička. „Nejlevnější je jednoznačně v latinských zemích, kde se krk považuje za cosi méněcenného,“říká Hanzelka. Naopak v postkomunistických státech lidé krkovičku kupují. Podobně oblíbené jsou kvůli gulášům i plece, které v řadě jiných zemí Evropy příliš „nemusí“.
Na jih naopak často putují kýty. I když z nich jsou nejchutnější řízky, v Česku jde kvůli pracnému zpracování o nejméně chtěný díl. „Kýta je naopak nejvíce ceněna v latinských zemích a jižní EU. Proč? Umějí sušit pršuty a mají je rádi,“vysvětluje Hanzelka.
Podle Stibala se kýta těší značné oblibě i mezi Němci, kteří se jinak ve svých stravovacích zvyklostech od Čechů příliš neliší. V obou zemích je mimořádně populární koleno. Kolem konání mnichovského Oktoberfestu jde jeho cena značně nahoru. Na největším pivním festivalu světa se jich každoročně zkonzumuje téměř 60 tisíc.
Konec dánských selat
Na rozdíl od skotu se s vepřovým obchoduje převážně v neživém stavu a většina masa tak do Česka směřuje už zpracovaná.
Najdou se však i opačné případy. Ze statistiky ČSÚ například vyplývá, že v posledních letech se významně propadl dovoz živých zvířat z Dánska, které bylo v tomto směru léta největším importérem. Ještě v roce 2012 k nám vyváželo za 642 milionů korun, loni to byla už jen třetina. Jde přitom výhradně o živá selata. Dánové platí za světové přeborníky v produktivitě chovu selat na prasnici a rok. Svá prasátka tak dodávají do států v celé Evropě a Česko se v tomto směru nevymykalo. Pravděpodobnost, že si konzument pochutnává na českém vepřovém z dánského selete, se však výrazně snížila.
Podle Stibala stála za nárůstem obnova chovů, která v mnoha vepřínech v minulých letech probíhala. „Extrém dovozu byl způsoben v době, kdy u nás probíhaly repopulace. To znamená, že chovatel potřeboval ozdravit chov, proto vybil všechna zvířata, vyčistil a vydezinfikoval stáje a nahradil novými prasaty. Po tu dobu samozřejmě neprodukoval selata. Stáda, která prošla repopulací se však opět začlenila do výroby,“vysvětluje Stibal.
Čechům chutná krkovice a koleno, které jinde v Evropě moc na odbyt nejdou. Obchodníkům se je proto vyplatí nakoupit levně v cizině. Zahraniční obchod s vepřovým diktují chutě národů.