BlaBlaCar ovládne českou spolujízdu
Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že zatímco Jízdomat je de facto dobročinná organizace, která si od řidičů ani cestujících nic neúčtuje, BlaBlaCar je byznys. Svědčí o tom investice od venture kapitálových investorů v souhrnné výši 312 milionů dolarů, která ohodnocuje firmu na 1,5 miliardy.
Firma, která vznikla ve Francii v roce 2006, dnes působí ve 22 zemích a chlubí se tím, že za poslední čtvrtletí zprostředkovala svezení pro deset milionů cestujících. Její příjem spočívá v tom, že platbu každého cestujícího zatíží přibližně desetiprocentním poplatkem. Na nových trzích však zpravidla nějaký čas trvá, než si firma začne poplatek účtovat – to by mohlo platit i pro Česko.
Zároveň BlaBlaCar řidičům určuje doporučenou cenu, se kterou potom mohou hýbat o padesát procent. V Česku, kde už před aktuálním vstupem šlo na stránkách jízdu zadat i objednat, například při základním výpočtu násobí počet kilometrů 80 haléři.
Trasu mezi Prahou a Brnem to ohodnotí přibližně na 170 korun. Tedy cenu atraktivnější, než nabízí základní jízdné autobusů nebo vlaků na trase. Přesto lze najít v nabídce i výrazně vyšší částky. To hlavně kvůli tomu, že dosud velkou část cest zařizovali cizinci, kteří Českem projížděli.
Nabídka zatím obecně není příliš bohatá. Například v pondělí odpoledne na webu nebyla ani jedna nabídka úterního svezení z Prahy do Brna. Za celý týden byly k dispozici pouze tři jízdy v tomto směru. Zavedenější Jízdomat nabízel na úterek jedenáct jízd na stejné trase. Právě uživatelská databáze je z pohledu
BlaBlaCar na akvizici Jízdomatu, který nevydělává téměř žádné peníze, to nejcennější.
Koordinované sdílení různých statků – v čele právě s auty nebo byty – přes internet se v posledních letech stalo mezi technologickými start-upy hitem. To platí i o spolujízdě, na které se lidé domlouvali v podstatě od chvíle masového rozšíření aut. Internet však tento fenomén rozšířil a zefektivnil.
Lyft, Uber i Liftago...
Ještě několikanásobně výš než BlaBlaCar si investoři rizikového kapitálu cení americký Lyft. Firma založená v roce 2012 působí na podobném konceptu, ale místo meziměstských jízd organizuje spolujízdu ve více než dvou stovkách amerických měst. Za evropskou obdobu Lyftu se potom považuje německá služba Wunder, která v současnosti působí i v Praze.
Sám sebe jako průkopníka spolujízdy charakterizuje i vůbec nejcennější start-up světa – Uber. Jeho nejrozšířenější služba, i v Praze působící UberPop, však pracuje na jiném principu než BlaBlaCar, Lyft nebo Jízdomat. Ceníky a fungování aplikace totiž nemotivují řidiče, aby ušetřili při své jízdě, ale aby si vydělávali tím, že svým autem „taxikaří“. Právě proto má Uber problémy s mnoha předpisy včetně českých zákonů či vyhlášek pražského magistrátu.
Mobilní aplikace dnes pomáhá při shánění zákazníků i klasickým taxikářům. V Česku patří v tomto směru mezi nejzavedenější firma Liftago.
Její ředitel Ondřej Krátký přicházející BlaBlaCar však vnímá spíše jako spojence než konkurenta. „Stejně jako my se snaží lépe organizovat dopravu a šetří tak zbytečně najeté kilometry a spotřebované pohonné hmoty,“říká.