Největší německá krize od pádu Zdi
Aje to venku: bavorská ministryně obchodu Ilse Aignerová řekla nahlas, že naprostá většina migrantů nezačne pracovat. „Víme už, že téměř 90 procent uprchlíků nemá dostatečnou kvalifikaci, aby byli schopni zařadit se do německého pracovního trhu,“uvedla.
Poprvé od začátku imigrační krize začínají německé elity otevřeně mluvit také o jejích možných rizicích. Opakují však jen to, o čem mezi sebou Němci mluví už nejméně půl roku.
Zatímco mnozí se v neformální atmosféře sami rozhovoří o tom, že z vládního přístupu ve věci migrace a hromadného přijímání uprchlíků nejsou příliš nadšeni a z budoucího vývoje země mají obavy, ze strany médií ani zavedených vládních stran až donedávna podobné věty téměř nezaznívaly.
Dlouhodobá analýza průzkumů veřejného mínění však ukazuje, že existují dvě rozdílná Německa. Zatímco oficiálně bylo jedno vzorem solidarity a „vítací kultury“, druhé tvořili běžní lidé, kteří se od počátku vyjadřovali skepticky.
Jak naznačují průzkumy z loňského léta, kdy do Německa přes Ra- kousko přicházely tisíce uprchlíků denně a dobrovolníci jezdili pomáhat na hranice, už v polovině srpna považovala migrační vlnu za přínosnou méně než polovina Němců.
V půlce října její klady viděla už jen třetina společnosti, počet skeptiků se proti tomu zvýšil na 44 procent.
Už v listopadu nadpoloviční většina Němců nesouhlasila s migrační politikou vlády. Zatímco oficiálně stále platil výrok kancléřky Angely Merkelové „My to zvládneme“, většina lidí v sousedním státě si myslela, že ne.
A zatímco kancléřka sbírala mezinárodní ocenění za svůj přístup k migrantům, jen pětina Němců věřila, že reakce jejich země na uprchlickou krizi vylepší obraz státu ve světě.
Svým způsobem měli pravdu, protože tatáž média, která Německo vyzdvihovala, nyní označují jeho migrační politiku za naivní. V posledních dnech to byl třeba americký The New York Times či britský The Sunday Times.
Politici už mluví ostřeji
Ale přístup se mění i v Německu: „Konečně začínají politici mluvit zpříma. A dobře že tak. To, co právě vidíme, není nic menšího než začátek obratu německé imigrační politiky,“napsal hlavní komentátor listu Die Welt Jacques Schuster.
Když Horst Seehofer, předseda bavorské CSU, navrhoval před pár dny zavést horní strop 200 tisíc přijatých mimoevropských migrantů ročně, sklidil od svých koaličních kolegů kritiku. Teď se i oni začali předhánět v tvrdých prohlášeních. Nebývale ostrá slova volila kancléřka Angela Merkelová: „To, co se odehrálo na silvestra, jsou nechutné kriminální činy, které také vyžadují adekvátní odpověď.“Její spolustraník a ministr vnitra Thomas de Maiziere se začíná ptát, zda i v Německu skutečně existují paralelní společnosti a místa, která zejména pro ženy nemusí být bezpečná.
A sociální demokraté v čele s vicekancléřem Sigmarem Gabrielem náhle navrhují možnost rychlé deportace odsouzených cizinců, přičemž ještě donedávna takové nápady odsuzovali jako pravicový extremismus.
Ukazuje se, že Němci byli k imigrační politice kritičtí celé měsíce. Teď začínají mluvit zpříma i elity. Ale jak to dopadne, ukážou až březnové volby.
Nespokojení Němci
Z aktuálních průzkumů veřejného mínění zveřejněných po událostech v Kolíně nad Rýnem vycházejí čísla, která spolková vláda musí brát vážně: nadpoloviční většina Němců je s uprchlickou politikou nespokojená a hodnotí ji jako špatnou. Obavy panují i z toho, zda země může takový počet nově příchozích zvládnout.
Někteří analytici dělají ukvapené závěry, když tvrdí, že Německo svou politiku od základu předělá rychle a důkladně.
Němci totiž mají rádi stabilitu, jsou disciplinovaní a věrní svým stranám. Nemají ani rádi ukvapená rozhodnutí. Mnozí ale současnou situaci považují za jednoznačně nejhorší od pádu Berlínské zdi: společnost je výrazně polarizovaná a nálada napjatá.
Co bude, rozhodnou až blížící se březnové volby ve třech spolkových zemích.
Teprve pak se ukáže, kterým směrem se Německo vydá. Zda uspěje nová krajně pravicová Alternativa pro Německo, nebo zda se vládnoucím stranám podaří smířit rozdělenou společnost a přesvědčit ji, že je to právě její zájem, který zastupují.