Češi, nechtěné dítě? V cestě stojí sedm vyvolených
ísla i slova mají Češi na své straně.
Mistrovství světa v Novém Městě zvládli v roce 2013 bravurně. Při Světovém poháru loni v únoru pak dosáhli rekordní návštěvnosti 100 400 diváků za tři dny, nejvyšší ze všech organizátorů poháru.
Zároveň Eurovize vyhlásila, že přenosy z Nového Města byly se 190 miliony diváků celosvětově nejsledovanějšími biatlonovými přenosy roku 2015, i před světovým šampionátem v Kontiolahti.
Čeští reprezentanti jsou výsledkově rok od roku úspěšnější.
A zahraniční biatlonisté pějí na atmosféru na Vysočině chválu.
Dokonce i biathlonworld.com, oficiální server Mezinárodní unie IBU, napsal: „V Česku nastal největší biatlonový boom od časů německého boomu před patnácti lety. Nové Město se stalo novou Mekkou světového biatlonu.“
Proč tedy právě Nové Město nedostalo právo pravidelně pořádat Světové poháry? Zdá se to nelogické. Jenže sportovní diplomacie se často prostou logikou neřídí.
„Cítíme, jako bychom byli nechtěným dítětem, které se vymklo z kontroly největších center IBU. Že nás mezi sebou nechtějí,“říká Jiří Hamza, předseda českého svazu.
Z devíti kol Světového poháru má sedm předem dané organizátory. A tato „mafie sedmi“nestojí o nikoho, kdo naruší její hegemonii.
Östersund, Hochfilzen, Oberhof, Ruhpolding, Anterselva, Oslo a Chanty Mansijsk. To jsou vyvolení. S dovětkem, že bohatí Rusové míní
v budoucnu nahradit Chanty Mansijsk ještě luxusnějším Ťjumenem. „Dokonce se Rusové snažili urvat dva poháry,“poukazuje Vlastimil Jakeš, ředitel toho novoměstského.
Dříve byli otloukánky
Češi kdysi šli do kandidatury na mistrovství světa v pozici otloukánka. „Každý si myslel, že to stejně nezvládneme,“říká Hamza. Ale šampionát vylobbovali a byl prvotřídní. Loni při Světovém poháru i Anders Besseberg, norský prezident IBU, o atmosféře na Vysočině tvrdil: „To je lepší než bundesliga.“
Slova Besseberga nic nestojí. Dle indicií od zdrojů blízkých IBU však ani on o povýšení Česka mezi pravidelné hostitele poháru nestojí.
Biatlon se stal vzhledem ke své atraktivitě lukrativním zbožím. Je v něm mnohem více peněz než dřív, s rostoucí sledovaností stoupá i cena televizních práv. Světový pohár je čím dál větším byznysem.
Marketingově ovládají tento sport především německé společnosti: BMW, Viessmann, E.ON, DKB.
„My si musíme přiznat, že z pohledu dopadu na marketingový trh je Česko pro firmy prezentující se prostřednictvím biatlonu zemí malou a nezajímavou,“upozorňuje Hamza. „Proto jednání o budoucích velkých akcích pro nás nebudou jednoduchá.“
Češi zatím mohou alternovat na pořadatelství dvou zbylých pohárových kol s Finy, Francouzi a Slovinci, přičemž však musí počítat také s tím, že jednou za čtyři roky zaplní některé termíny USA, Kanada a Korea. „Skoro všichni tvrdí, že cesty biatlonu do Ameriky jsou zbytečné, ale politika rozvoje IBU už je taková,“posteskne si Jakeš.
Páté z devíti kol Světového poháru biatlonistů začíná zítra v Ruhpoldingu. Nové Město, loni nejúspěšnější organizátor, naopak v této zimě mezi vyvolenými chybí. Čechům stojí v cestě „mafie mocných“.
Východoevropský blok se tříští
Příští Světový pohár bude v Novém Městě v prosinci 2016, kdy získalo termín Hochfilzenu, jenž ve stejné zimě hostí mistrovství světa.
V dalších letech by samozřejmě bylo ideální proniknout mezi vyvolenou sedmičku. Jenže na čí úkor? Nabízí se Östersund s již tradičně nejhorší diváckou kulisou.
„Ten má však obrovskou devizu, že je jediným místem, kde to risknou a udělají pohár už zkraje prosince,“povídá Jakeš. „Navíc předtím mají všechny týmy v listopadu na severu soustředění, na která Östersund logicky navazuje.“
Kdo další by tedy mohl být na odstřel? Navzdory marketingové síle Německa možná i Oberhof. Vždyť podmínky jsou zde neustále kritizované a navíc pouze Německo hostí dvě pohárová kola ročně.
„Jistě, Oberhof, Ruhpolding a Anterselva jsou tradičním lednovým trojblokem, jakousi zlatou trojkorunou. Tak se marketingově i prodávají,“tvrdí Jakeš. „Ale Oberhof je východní Německo, což jej částečně oslabuje. Kdyby měl další problém, jeho pozice už nemusí být neotřesitelná.“
Přesto považuje Hamza za schůdnější cestu rozšíření Světového poháru na deset kol. „Šlo by sice o obrovský tlak na závodníky, kteří už i v současnosti toho mají plné zuby, ale řešením by byla restrukturalizace seriálu. Tedy tak, aby jednotlivá kola nebyla až pětidenní, ale vždy třídenní od pátku do neděle.“
Pokud tento návrh vedení IBU nepodpoří, chtějí být Češi minimálně liberem s právem pořádat pohár třikrát za čtyři roky.
K tomu potřebují spojence. V porovnání s volbami dějiště mistrovství světa 2013 se už i ti shánějí obtížněji. „Tehdy východoevropské
Nové Město na Moravě
Östersund země táhly pospolu. Dnes se blok roztříštil. Trhají se Balkánci. V Rusku proti sobě bojují mocenské skupiny,“líčí Hamza. A Západ, hájící své pozice, jim příliš nepomůže.
Mistrovství světa, nebo pohár?
Větší moc by přineslo zvolení Hamzy do vedení IBU. Na příštím volebním kongresu chce o tento post usilovat. „Ale zatímco dřív na šest místopředsedů IBU kandidovalo sedm lidí, dnes jich je třeba až třicet. Všichni chtějí být při rozhodování o penězích. My také.“
Současně se pokusí Češi licitovat. Nové Město ohlásilo kandidaturu na mistrovství světa v letech 2020 a 2021. „Osm let po předchozím šampionátu se nestává, aby někdo získal znovu pořadatelství,“uvědomuje si nicméně Hamza. Protikandidáty mají být Anterselva, Oberhof, Pokljuka a Ťjumen.
„Musíme proto zvážit, zda upřednostníme kandidaturu na mistrovství světa za každou cenu, nebo z ní dočasně ustoupíme výměnou za jistotu tří svěťáků ve čtyřech letech,“naznačuje Hamza.
Jeho štáb, útočící na přední pozice ve světovém biatlonu, je stále relativně malý a snaží se chovat skromně. Ale současně vědí: „Je důležité mít největší závody doma, aby fanoušci cítili větší sounáležitost s týmem a aby děcka viděla na vlastní oči své vzory.“
Že budou proti společenství mocných tvrdě bojovat, je bez pochyb.
„Už nehodláme stát v koutě a s pokorou přijímat všechna rozhodnutí IBU tak jako dřív,“slibuje Hamza. „Víme však, že si vše budeme muset tvrdě odpracovat.“