Zvládne vaše dítě školu?
pro rodiče, kteří jdou se svými dětmi k zápisu do první třídy, od speciální pedagožky Hany Otevřelové.
15 minut je doba, po kterou by se měl předškolák soustředit na zadaný úkol. „Během této doby by neměl o úkol ztratit zájem, neměl by se také nechat vyrušovat vnějšími vlivy,“upozorňuje speciální pedagožka Hana Otevřelová. U dítěte, které je na školu zralé, to není problém. „Zajímá ho, jak vypadá písmenko A, co je napsáno pod obrázkem, chce samo dělat úkoly,“dodává pedagožka.
Zpracovala: Radka Hrdinová Ilustrační foto: MAFRA Malování písmenek nebo obrázků věnují děti v první třídě spoustu času. Aby to pro ně nebylo trápení, musí mít dostatečně „uvolněnou“ruku. Budoucí prvňák si poradí se zapínáním knoflíků a zavazováním tkaniček, umí sevřít prsty do „špetky“(to je podmínka, aby udržel tužku), při malování příliš netlačí na pastelku a v omalovánkách nepřetahuje. „Kluci a holky musí nejen unést školní aktovku, ale také ‚usedět‘ vyučování,“vysvětluje Otevřelová. Dítě by před nástupem do školy mělo projít výraznými změnami. Ustupuje tuková vrstva typická pro mladší děti, hlava je v poměru k tělu menší. Průměrné šestileté dítě před nástupem do školy měří 120 centimetrů a váží 20 kilogramů. Jsou to samozřejmě pouze orientační míry. „Když dítě nerozezná první hlásku ve slově, nemá ještě ve škole co dělat,“míní pedagožka. Vývojovou fází, která dětem umožní rozeznávat slova ve větě a potom i hlásky ve slově, projde většina dětí už v mateřské škole. Teprve potom jsou dost zralé na to, aby se učily číst a psát. Schopnost zapamatovat si tvar písmen nebo rozpoznávat tvary není tak automatická, jak by se dospělému mohlo zdát. Při narození dítě rozeznává jen světlo a tmu. Než jde do školy, projde zrak velkým vývojem. Jak vyvinuté je zrakové vnímání, se pozná například při skládání puzzlů, při úkolech, při kterých se hledají rozdíly mezi dvěma obrázky, nebo při hraní pexesa. Počítání není jen o rozeznávání čísel. Schopnost počítat se rozvíjí postupně, souvisí například s prostorovým vnímáním nebo vnímáním času. Dítě, které jde do školy, by mělo být schopné počítat od jedné do deseti s tím, že chápe posloupnost čísel – tedy že jdou za sebou a že žádné nemůže vynechat ani opakovat. Mělo by být schopné spočítat, kolik je na obrázku autíček nebo koček, chápat základy sčítání nebo odčítání. Poruchy řeči, ať už jde o špatnou výslovnost nebo koktání, ovlivní nejen to, jak rychle se dítě naučí číst nebo psát, ale také, zda se bude ve škole cítit úspěšné. Vady ve výslovnosti jsou také často spojeny s nezralostí v motorickém vývoji nebo zrakovém a sluchovém vnímání. Je proto na místě poradit se s logopedem. „Většina logopedů dokáže upozornit na malou zralost dítěte i v ostatních oblastech,“upozorňuje pedagožka. K zápisu musí povinně všechny děti, kterým bude ten rok do 31. srpna šest let. Teoreticky mohou do školy nastoupit i děti narozené později. Jak na tom které dítě je, by však měl vždy posoudit odborník. „Když půjde do školy předčasně, zažije zbytečně pocit neúspěchu. Školsky zralé dítě se naopak bude ve školce nudit, zbytečně v ní stráví rok ve věku, kdy jsou děti přirozeně zvídavé a nastavené na učení,“říká Otevřelová. Dělá dítěti potíže chytit a hodit míč, udržet rovnováhu v holubičce nebo přeskočit přes překážku? Má potíže, když má postavit věž z kostek? Ani jedna z těchto činností by předškolákovi neměla dělat potíže. „Motorika je už od narození hlavním zdrojem informací o tom, že se dítě správně vyvíjí,“říká Hana Otevřelová. Špatná koordinace pohybů nemusí znamenat, že je dítě nešikovné. Může se pouze vyvíjet pomaleji, než odpovídá průměru. „Od budoucího prvňáčka se očekává, že dokáže odložit svá přání a podřídit se autoritě učitelky,“říká Hana Otevřelová. Dokáže respektovat rozdíl mezi hodinou a přestávkou, neskáče do řeči jiným dětem, dokáže spolupracovat ve skupině dětí, udělá zadaný úkol, i když by raději dostavěl hrad, na kterém pracoval o přestávce. Že se umí sám obléknout a obout nebo se najíst příborem, jsou samozřejmosti.