Ropa padá dolů a Rusko s ní
MOSKVA Je to pro Rusko horší zpráva, než kdyby proti němu vyhlásil Západ ty nejtvrdší možné ekonomické sankce. Ceny ropy dál padají z padesáti ke třiceti dolarům za barel, podobně se vyvíjí na ceny ropy navázané ceny plynu.
Rusko, které kromě ropy, zemní- už zítra v časopisu Víkend DNES ho plynu a pak ještě zbraní téměř nic jiného nevyváží a jehož vládci i celá ekonomika si zvykli na to, že ropu prodávají za sto dolarů za barel, je ve stále složitější situaci. Z 350 miliard dolarů, které prodej ropy a plynu v nejlepších letech přinášel (čtyři pětiny veškerého exportu Ruska), je dnes zlomek.
S ropou padá i ruský rubl. Rusům příjmy loni díky poklesu kurzu dolaru klesly podle vládních statistik o desetinu, nezávislí ekonomové však tvrdí, že o mnohem víc. Nikdo nevěří slovům premiéra Dimitrije Medveděva, že ruská ekonomika už si vloni sáhla na dno a letos už bude opět růst. Většina Rusů v průzkumech veřejného mínění říká, že letos bude ještě hůř než v loňském roce. „Množství lidí, kterým dnes hrozí chudoba, je už dnes větší než za krize v roce 2008,“říká bývalý ministr financí Alexej Kudrin. „Vydělávám v dolarech polovinu toho, co před rokem,“řekla agentuře Reuters Moskvanka Jelena s tím, že má dnes nižší plat než před dvaceti lety.
Přízrak roku 1998
Nad Ruskem se však vznáší ještě daleko větší obava, aby se neopakovala krize z roku 1998, na kterou si Rusové dodnes pamatují jako na rok, kdy přišli o své úspory a zchudli. Mimo jiné tím, že se kurz rublu propadl ze šesti rublů za dolar na osmadvacet. Podobně padá rubl i nyní. Během posledních dvou let se z méně než třiceti rublů za dolar dostala ruská měna k osmdesáti rublům za dolar, což obrovsky zdražilo všechno dovozové zboží.
Za situace, kdy je státní rozpočet na rok 2016 spočítán na cenu 50 dolarů za barel a dnes je někde na třice-
Podobně hovoří i ruský premiér Dmitrij Medveděv, který také připustil, že budou muset nastoupit škrty v rozpočtu, a to přesto, že Rusko má stále velké státní rezervy. „Je třeba se připravit na nejhorší scénář,“prohlásil Medveděv. „Pokud se ruská ekonomika dostane do potíží, máme rezervy a vůli se s nimi vyrovnat,“uklidňoval Medveděv.
Škrty o desetinu. Už v lednu
Viditelně rezerv, z nichž v posledních dvou letech Rusko utrácí miliardy a miliardy dolarů, není dost a musí se škrtat už přímo v rozpočtu země. Podle agentury Reuters, která se dovolává náměstka ministra financí Olega Fomicheva, dostaly už na začátku roku za úkol ministerstva a státní úřady s výjimkou obrany snížit své výdaje na letošní rok o desetinu. Podle analýzy agentury Reuters je však otázka, zda to bude stačit a zda nepřijde zvýšení daní, cen a další nepopulární kroky. Ani to nezaručuje, že se podaří rozpočet stabilizovat. Pokračují totiž pro Rusko velice drahé sankce Západu za okupaci Krymu a nedodržování minských dohod na východě Ukrajiny. Další obrovské peníze stojí Moskvu konflikt v Sýrii a vydržování okupovaného Krymu a separatistů na východě Ukrajiny.
To vše se děje v nepříjemné situaci pro Putina, kdy Rusko čekají sice ne prezidentské, ale parlamentní volby. Že to může s ropnou ruskou ekonomikou skončit špatně, varoval ve svém prosincovém vystoupení o stavu země i sám prezident Vladimir Putin. „Jestli nic nezměníme, projíme naše rezervy a ekonomika neporoste,“přiznal prezident.
Rusko se posledních dvacet let stalo závislým na vývozu ropy a zemního plynu. Ceny obou komodit však stále klesají a Moskva musí tvrdě škrtat v rozpočtu.