Kam s potomkem. Startují zápisy do prvních tříd
K zápisu určitě zamiřte do své spádové školy, obvykle je to do ní nejblíže, a navíc má taková škola povinnost dítě přijmout. Ovšem můžete se rozhodnout i pro jinou základku – samozřejmě s rizikem, že do ní vašeho potomka nakonec nevezmou. V každém případě byste neměli s dítětem chodit do více než dvou škol, to by pro šestiletého človíčka byla neúměrná zátěž.
A pokud vás přijmou na tu vaši vysněnou, nezapomeňte dát do té druhé vědět, že do ní dítě v září nenastoupí.
Při zápisu si škola vašeho potomka „proklepne“, většinou hravou formou, takže se není třeba bát. I vy byste však měli mít během návštěvy školy oči otevřené, zvláště pokud jste se do ní nestihli podívat během dnů otevřených dveří. Na co byste se měli zaměřit?
Jaká je forma výuky, jaké nároky se na děti kladou?
Jde například o způsoby výuky čtení (analyticko-syntetická metoda nebo genetická metoda). Užívá se ve škole jen klasická frontální výuka nebo i výuka skupinová, hravá forma (např. na koberci), společné projekty, na nichž mladší děti spolupracují se staršími...? Každému dítěti „sedí“něco jiného a vy sami svého potomka znáte nejlépe.
Kolik dětí bude ve třídě?
Tady samozřejmě platí – čím méně, tím lépe. V současné době bývá v prvních třídách do 25 žáků.
Kdo bude dítě učit?
Osobnost učitelky je v první třídě možná to nejdůležitější. Právě učitelka, která bude dítě „mít“v prvních letech školní docházky, formuje jeho vztah k učení a ke škole jako instituci. Musí mu vštípit nezbytné návyky a zásady pobytu v kolektivu, naučit ho učit se... Mějte na pa-
Zápis měti, že i na špatné škole může působit vynikající učitelka, a naopak.
Jakým způsobem se hodnotí?
Většina škol používá klasické známkování 1 až 5, výjimečné však není ani slovní hodnocení.
Jak si škola „stojí“ve srovnání s konkurencí?
Zajímejte se o úspěchy v soutěžích a olympiádách i o to, kolik žáků bylo přijato na osmiletá či šestiletá gymnázia. Školy se zapojují do nejrůznějších autoevaluačních hodnotících programů, například od společnosti Scio. Ptejte se po výsledcích tohoto testování.
Odkdy se děti učí cizí jazyk?
Jaké jazyky škola nabízí? Dělí se děti na jazyky do menších skupin?
Jakou úroveň má druhý stupeň?
I když se vám to bude zdát ještě daleko, zaměřte pozornost i na druhý stupeň. Po odchodu těch nejnadanějších se totiž úroveň výuky na druhém stupni v řadě škol propadne, a navíc se třídy nejrůznějšími způsoby spojují. Nezřídka se pak může stát, že od šestého ročníku výše je ve třídě i nad 30 žáků – legislativa výjimečně povoluje až 34 dětí ve třídě. Nikdo nedokáže předjímat, ale můžete si alespoň orientačně zjistit, jak se škola k této věci staví.
Máte doma budoucího prvňáka? Pak vás a hlavně jeho v lednu či v únoru čeká školní zápis. Co taková „návštěva“obnáší?
Jaké má škola vybavení?
Školní jídelna, počítačová učebna, učebny jazyků, knihovna...
Jaké mimoškolní aktivity škola nabízí? Má družinu či školní klub?
Vzhledem k přeplněnosti škol se v řadě z nich snižuje kapacita školní družiny. Některé umožňují návštěvu družiny dokonce jen prvňákům a druhákům. Devítiletý třeťák přitom obvykle nebývá ještě natolik zralý, aby chodil dennodenně ze školy sám s klíčem na krku...
Ptejte se také na různé kroužky. Pokud totiž dítě chodí na flétnu nebo na keramiku ve škole, odpadne vám odpolední složité organizování přesunů.
Je ve škole psycholog, speciální pedagog?
Jaké má škola zkušenosti s dětmi se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie...)? Jsou ve škole integrovaní žáci?
Je škola bezpečná?
Zajímat by vás měly především případné problémy se šikanou, drogami, alkoholem. Roli hraje i to, jak bezpečná je cesta do školy – nebudete přece dítě doprovázet po celou školní docházku. (brl)