MODERÁTORKOU DÉČKA

Trochu jsme bloudili, ale pak už jsme stáli před hlavním vchodem do České televize. Byla jsem trochu nervózní, ale za chvíli to ze mě spadlo. Uvítat nás totiž přišel Duháček, barevný ptáček ze stanice Déčko. Byl moc milý, všichni jsme se s ním vyfotili. Pak přišel dramaturg Zpráviček, se kterým jsme si hezky popovídali. Ptal se nás, jaké známe stanice České televize, jak dlouho se na ni ve všední den můžeme dívat a které pořady jsou naše nejoblíbenější. Věděli jste třeba, že pohádka na ČT1 Vánoční království byla celá natočena pro neslyšící? Hráli tam herci, kteří ovládají znakovou řeč. Uznala jsem, že to musí být opravdu těžké jich tolik najít. Ředitel zpravodajství nám ještě prozradil, že dnes také budeme mít šanci setkat se s jedním moderátorem pořadu Zprávičky na Déčku, s Petrem Srnou nebo s Klárou Suchou. Přiznala jsem, že bych se raději setkala s Klárou Suchou. Moc jsem se těšila.

Potom už jsme se vydali do Zpravodajství. Je to veliká budova se spoustou oken a nekonečně mnoha uličkami a od- bočkami. Bez doprovodu bych se tu určitě ztratila. Nejdříve jsme šli do místnosti, kde se připravují každodenní zprávy z domova a ze světa – Události a předpověď počasí. Dozvěděla jsem se, že moderátoři nemusí umět text nazpaměť, protože ho čtou z jezdícího textu na obrazovce před nimi – správně se tomu říká čtecí zařízení. Místnost pro moderování je od ostatních oddělená silnou skleněnou stěnou, aby při živém natáčení nebyly slyšet jiné zvuky či hlasy. Dále jsme přešli do studia zvukaře, kde jsem si zkusila nahrát svůj hlas. Řekla jsem do mikrofonu pár vět o sobě.