Rakousko zavírá jižní hraniciStr.

Na trase migrantů do zemí Evropské unie vznikl další „špunt“. Rakousko už nepustí dál ty, kteří míří do jiných států a nechtějí žádat o azyl přímo zde. Kam se mohou běženci pohnout dál?

VÍDEŇ, PRAHA Za poslední rok už je to hodně rozvětvený příběh. Na příliv migrantů do Evropy zareaguje nějaká země (tou první bylo Maďarsko) uzavřením hranic, stavbou plotu či tvrdým zpřísněním pravidel pro vstup. Na to pak podobně zareaguje další země. Zatím poslední kostku do domina migrační krize včera položilo Rakousko: nebude do země vpouštět běžence, kteří nemají v úmyslu v této alpské republice požádat o azyl, ale chtějí jen zemí projít.

Reaguje tak de facto na krok cílové země pro většinu migrantů neboli Německa. Přesněji řečeno Bavor-

ska – to zavedlo vlastní opatření, kdy na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi.

„Denně německá strana posílá zpět 200 až 300 běženců,“řekla včera rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Od konce příštího týdne je proto budeme zastavovat přímo na našich jižních hranicích,“dodala.

Rakouská „hráz“před Českem

A co bude dál? Dá se očekávat, že další špunt na trase způsobí další „zácpy“na hranicích. A že se dají dominové kostky znovu do pohybu a ostatní země přitvrdí, podobně jako po podzimním německém upozornění, že bude do země pouštět pouze lidi ze zemí postižených válkou. V rychlém sledu ho tehdy následovaly další země takzvané balkánské trasy – Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie.

Rakouská lidová strana, jejíž členkou je i Miklová-Leitnerová, předložila akční plán, jehož součástí je například maximální počet běženců, které je země schopná přijmout. Jeho součástí je i vytvoření takzvaných čekacích zón na jižních hranicích. O návrzích bude příští týden jednat vláda se spolkovými zeměmi.

Podle rakouské ministryně je potřeba stanovit strop migrace. „A jakmile budeme mít strop, budeme postupovat jako Švédsko,“uvedla Miklová-Leitnerová. Tato skandinávská země azylové žádosti nadále přijímá, ale nezpracovává je. „Jen tohle postačilo Švédsku ke snížení počtu žádostí o azyl,“dodala.

Na otázku, zda takové počínání nepovede k nahromadění běženců na hranicích, odpověděla, že podle ní chystaná opatření mnohé migranty od cesty odradí. „A ti, kteří se ocitnou nad stropem, budou ubytováni v takzvaných tranzitních či nárazníkových zónách,“řekla a upřesnila, že do země vpuštěni nebudou.

Hlavním cílovým zemím pro migranty, tedy Německu a Švédsku, by se nyní mohlo ulevit. Rakouské opatření zároveň snižuje riziko „stěhování“migrační krize například i do Česka či na Slovensko. A východní varianta balkánské trasy na „Západ s velkým Z“přes Bulharsko a Rumunsko se stává vzhledem k hraničním opatřením od Maďarska až po Norsko a složitosti cesty čím dál více jen teoretickou.

Schytá to Itálie i ze severu?

Větší komplikace na hranicích však nyní můžou v souvislosti s rakouským opatřením čekat země na jih od Rakouska, jako první Slovinsko, kudy současný hlavní proud uprchlíků do Rakouska „tekl“. A hned po něm se může na nový nápor migrační krize připravovat Itálie, která ho dosud zažívala na svém jižním cípu – tentokrát by ji zasáhl na severu.

Itálie je i součástí další varianty migrační trasy, o níž se často spekuluje – z Řecka přes Albánii a Jadran do východoitalských přístavů.

Odborníci přitom upozorňují na riziko, že se migrační vlna definitivně „zasekne“na Balkáně, který po válkách v 90. letech minulého století zdaleka není zónou stability.