Od umění k revoluci kráčela Tina Modotti s vášní
Rozhodně nepatří k osobnostem, které by každý znal. Dokonce není ani mezi těmi, jejichž život a dílo má za povinnost znát každý, kdo si chce říkat „kulturní člověk“. U nás prezentuje v podstatě poprvé – knihou Mezi uměním a revolucí, která přináší její vybranou korespondenci, její fotografie (v obou smyslech, tedy jak snímky pořízené jí samou, tak ty, na nichž je objektem) a obsáhlou životopisnou stať editorky Hany Bortlové-Vondrákové.
Tina a Frida
Svazek vyšel v pozoruhodné ediční řadě Karawana nakladatelství Labyrint, v níž v minulých letech byly vydány, z příbuzného okruhu, například Motocyklové deníky Ernesta Che Guevary nebo Intimní autoportrét Fridy Kahlo. Slavná mexická malířka a hrdinka populárního filmu se Salmou Hayekovou ostatně byla blízkou přítelkyní Tiny Modotti a právě přes tento „oslí můstek“také nakladatelství knihu prodává. Přes to, že o samotné malířce se v ní dozvídáme jen okrajově: vidí-
Jejím objektivem me ji v přátelském objetí s protagonistkou na jedné fotografii z roku 1928, od editorky se dozvíme, že právě Tina Modotti stála za Fridi- ným vztahem k nejslavnějšímu mexickému malíři té doby Diegovi Riverovi. Sama autorka se však v korespondenci, která je většinovým ob- sahem knihy, o malířce bohužel nikterak nevyjadřuje.
Mnohem častěji v jedné ze svých životních etap mluví právě o Riverovi. Jeho „murály“, velké nástěnné malby, které byly ve 20. letech malířovým hlavním tvůrčím projevem, totiž Tina Modotti zachycovala svým fotoaparátem.
Fotograf aktů
Rodačka z Itálie se v ještě teenagerském věku s částí rodiny přestěhovala do Kalifornie, prožila zajímavou životní etapu jako herečka u němého filmu, dostala se do bohémské společnosti a v ní se seznámila s americkým fotografem Edwardem Westonem. Tento slavný tvůrce ženských aktů pořídil řadu snímků Tiny Modotti a sblížil se s ní i citově. Jejich vztah byl, jak vidíme z dopisů, neboť Weston je adresá- tem velké části z nich, velice vášnivý. Měl však i velmi silnou profesionální a intelektuální linii. S nadsázkou řečeno, pisatelka v jediném odstavci líčí svoje pocity po promilované noci, řeší odborná fotografická témata a cituje z Wildea, Pounda nebo Joyce. A i po skončení citové vrstvy vztahu Modotti-Weston přetrvává blízké přátelství a profesionální úcta.
Postupem času, a zde se dostáváme k titulu knihy, který by měl možná znít spíš „Od umění k revoluci“, začíná Tinu Modotti stravovat jiná vášeň, totiž levicová, přesněji řečeno komunistická. „Ze všeho nejvíc jsem myslela na to, jaké důsledky budou mé kroky mít na revoluční činnost,“píše v dopise na rozchodnou jednomu ze svých dalších milenců, mexickému komunistovi Xavieru Guerrovi.
Krásná a vášnivá žena. Sečtělá bohémka. Světoběžnice. Pozoruhodná umělkyně. A také pomýlená levicová revolucionářka. To všechno byla Tina Modotti.