Írán slavil zrušení sankcí, Blízký východ znervózněl Fakta Co přináší zrušení sankcí
už zítra v časopisu Test DNES TEHERÁN, VÍDEŇ USA a EU o víkendu zrušily proti Íránu většinu sankcí, které byly na tuto blízkovýchodní zemi uvaleny v uplynulém desetiletí kvůli jejímu jadernému programu. Teherán totiž splnil slib.
Dohoda, kterou v červenci uzavřel Írán se šesti mocnostmi – Spojenými státy, Francií, Ruskem, Británií, Čínou a Německem –, obsahovala požadavky na vyřazení části centrifug na obohacování uranu. Írán měl podle ní také mimo jiné vyvézt většinu už obohaceného uranu a přestavět těžkovodní reaktor v Aráku.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) o víkendu konstatovala, že podmínky Teherán splnil, a tak americký ministr zahraničí John Kerry a šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová oznámili zrušení většiny sankcí. Americký prezident Barack Obama ho krátce poté podepsal.
Nadále však má ještě několik let platit zákaz pro prodej těžkých zbraní do Íránu. Odvetná opatření proti Íránu také mohou být znovu obnovena, pokud se ukáže, že Teherán neplní dohodu.
„Dnes jsou díky krokům učiněným od loňského července Spojené státy, naši spojenci na Blízkém východě a v celém světě ve větším bezpečí, protože hrozba jaderné zbraně je menší,“řekl ministr Kerry. Nadšení ze zrušení sankcí projevily i ostatní světové mocnosti. A pocho- pitelně i Írán: podle prezidenta Hasana Rúháního je jaderná dohoda „zlatou stránkou íránské historie a klíčovým bodem ekonomického obratu země“.
Zrušení sankcí mělo dopad i na ceny ropy, které klesly. Írán nyní hodlá vyvážet až 500 tisíc barelů denně a už si také objednal 114 letadel od evropské firmy Airbus.
Nové sankce kvůli raketám
Zrušení sankcí kvůli jadernému programu však v některých zemích Blízkého východu vyvolalo spíše obavy a nervozitu. Izrael vyjádřil přesvědčení, že Teherán se bude navzdory dohodě i dál pokoušet vyvinout jadernou zbraň.
Írán navíc nyní mimo jiné získá přístup ke 100 miliardám dolarů (asi 2,5 bilionu korun) z ropných příjmů, které jsou blokovány v zahraničí. Panují obavy, že s nimi bude financovat šíitské bojovníky v regionu, mimo jiné i v Sýrii. Sunnitská Saúdská Arábie už nyní viní Teherán, Výběr praktických dopadů, které má zrušení sankcí zavedených kvůli íránskému jadernému programu: ● Írán může opět vyvážet svou ropu a plyn do Evropské unie; ● západní firmy mohou zemi dodávat zařízení k těžbě ropy a plynu; ● Írán se může zapojit do mezinárodních finančních transakcí; ● banky mohou poskytovat půjčky na obchodování s Íránem či na investování v této islámské zemi; ● Írán získává přístup ke svým zmrazeným účtům v zahraničí, na nich je asi 2,5 bilionu korun; ● Írán může na Západě opět nakupovat letadla, výhradně však pro civilní účely. (ČTK)
že podporuje šíitské povstalce v Jemenu. Izrael má zase obavy, že peníze potečou teroristickému Hizballáhu, který ho ohrožuje z Libanonu.
Některé státy Perského zálivu se zase bojí balistických raket, jež Írán vyvíjí. Dokonce kvůli nim projevily zájem o koupi izraelského obranného systému Iron Dome.
Jen několik hodin po zrušení protijaderných sankcí proto USA vyhlásily sankce jiné – kvůli íránskému balistickému programu. Dopad mají na 11 společností a jednotlivců, kteří program podporují. Týkají se podle agentury Reuters například firmy Mabrooka Trading, která je ze Spojených arabských emirátů a pomáhá Íránu vyrábět uhlíkové vlákno pro balistické rakety.
„Íránský balistický program je významnou hrozbou pro bezpečnost regionu i celého světa,“řekl americký náměstek ministra financí pro terorismus a finanční zločiny Adam Szubin. Nové sankce jsou odpovědí na říjnový test íránské balistické rakety schopné nést jadernou hlavici. Oznámeny přitom byly až poté, co z Íránu odstartovalo letadlo s nejméně třemi propuštěnými Američany.
Spojené státy a Evropská unie ohlásily zrušení „protijaderných“sankcí vůči Íránu. Bouřlivé nadšení zchladily sankce nové, a to kvůli íránskému balistickému programu.