Starý Břevnov mizí, typický nízký dům má ustoupit hotelu
PRAHA Územní rozhodnutí posvěcující demolici starého domu číslo 224 v Bělohorské ulici vydala na konci loňského roku radnice Prahy 6. Proti jejímu rozhodnutí se lidé ozvali podáním několika odvolání.
„Nyní se nerozhoduje o jediném případu, jediné demolici a jediné stavbě, ale o budoucí proměně celé lokality. Záměr a jeho interpretace stavebním úřadem městské části totiž znamená jednoznačný signál k spuštění celé série stavebních změn této čtvrti,“upozorňuje Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu. Z dokumentace k plánované novostavbě je podle klubu zřejmé, že investor i radnice v budoucnu počítají se zvýšením celé řady nízkých domů, ať demolicí a novostavbou, či vybudováním nástaveb.
Zástupci klubu zároveň iniciovali, aby radnice šesté městské části a magistrát vydaly regulační plán. Ten by měl změnu výškové úrovně domů v této čtvrti řešit.
„Na naše návrhy přišly ovšem jen vyhýbavé odpovědi,“konstatovala Kateřina Bečková.
Svá podání adresovali na radnici Prahy 6 i na pražský magistrát. „Navrhovaný způsob ochrany se jeví jako rozumná alternativa. Jak ovšem ukazuje zkušenost, v reálném procesu schvalování by regulační plán narazil na nepřekonatelnou bariéru soukromých zájmů vlastníků nemovitostí,“upozornil Radim Gabor, vedoucí odboru kanceláře architekta radnice Prahy 6.
„Vzhledem k předpokládanému postupnému zahušťování města lze dovozovat budoucí navýšení i ostatních domů v bloku a stabilizaci výšky říms,“reagovala mimo jiné na návrh regulačního plánu Jana Plamínková, radní pražského magistrátu.
Projektovaná hotelová novostavba má přízemí, pět pater a podkroví. Dům bude zastřešen sedlovou střechou, do které jsou prolomeny tři vikýře. Výška hřebene střechy dosáhne 20,45 metru. Přitom stávající více než sto let starý objekt je pouze patrový.
„Uliční fronta řady domů Bělohor-
Jedno patro ské ulice, mezi něž dům 224 patří, je jedním z posledních stavebních pozůstatků starého Břevnova. Šťastnou souhrou okolností se právě tato řada domů dodnes dochovala v hmotově vyrovnané, a proto i velmi autentické podobě z konce 19. století,“vysvětluje jedinečnost objektu Kateřina Bečková.
Stylová nesourodost a nepoměr velikosti objektů dávají tomu koutu Bělohorské ulice specifický charakter. Na to upozorňují i nezávislé občanské iniciativy. „Chceme, aby odpovědné osoby činily jen taková rozhodnutí, která nebudou ničit
Pět pater a podkroví prostředí, jež vytvořily předchozí generace,“konstatuje výzva Zachovejme Praze 6 přívětivou tvář.
Úředníci naopak argumentují tím, že ekonomické a společenské změny s sebou přinášejí také proměny v urbanismu města. „Přirozeným během času tak dochází i ve stabilizovaných plochách k nahrazování zástavby minulých věků domy, které svými parametry lépe odpovídají nárokům současnosti,“uvedl Radim Gabor.
Likvidační ortel vynesly úřady nad jedním z posledních typických nízkých břevnovských domů. Fakt, že jej má nahradit šestipatrová stavba, vyvolává mezi místními i mezi odborníky odpor.
Břevnovské demolice
Starým Břevnovem se prohnala demoliční smršť v 60. až 80. letech 20. století. Podle Bečkové byla tehdy lokalita bývalého Velkého Břevnova novodobými zásahy prakticky zlikvidována.
Břevnov patří k nejstarším čtvrtím Prahy, kronikáři první zprávu o obci u benediktinského kláštera zapsali již v roce 993. Osobitý charakter si zachoval až do 70. let uplynulého století, kdy padla stará zástavba rozesetá okolo návsi.
Městská práva získal Břevnov v dubnu roku 1907 podle legend poněkud kuriózním způsobem. Tehdy obec navštívil císař František Josef I. Monarcha byl s přijetím navýsost spokojen, při poděkování se však poněkud přeřekl. Ocenil totiž přivítání ve městě. Starosta a radní toho okamžitě využili a nechali si vystavit potřebný diplom o povýšení Břevnova. Samostatným městem byl 14 let. K Velké Praze jej zákon přičlenil v roce 1922.
novaného hotelu.