Český vynález pomáhá dětem, kterým nejde čtení
Speciální počítačový program úspěšně pomáhá dětem, které mají potíže se čtením. Jeho autoři získali cenu Nápad roku a chtějí, aby jejich software používali i lidé po mrtvici.
Desetiletý Adam zkouší, jak funguje software, díky kterému se mohou děti zlepšovat ve čtení. „Co je tam navíc? Nemohu to najít,“pronáší se zrakem upřeným na monitor. Nepatří tak úplně k cílové skupině. Chodí už do páté třídy a je dobrý čtenář. Při hledání posledního z deseti slov, která jsou navíc v bajce o rakovi, co přelstil lišku, se ale i on musí pořádně soustředit.
Software pomáhá dětem od první do páté třídy, které mají se čtením problém. Jakýkoli, nemusí jit o dyslexii. „Nejlepší výsledky má u dětí, které na čtení po nástupu do první třídy ještě nebyly zralé,“říká jeden z jeho autorů Michal Zwinger.
V první třídě řada z takových dětí sice ještě udrží se svými spolužáky krok, jak se ale písmenka v čítankách zmenšují a textů v nich přibývá, potíže narůstají.
Program nazvaný Včelka je vyzkouší, zjistí, co jim dělá potíže, a vybere pro ně vhodná cvičení, na jejichž přípravě se podíleli speciální pedagogové. Řada cvičení má formu her.
Číst víc a víc nepomůže
„Mezitím sice dítě dozrálo, ale ve škole od něj chtějí, aby četlo náročnější texty, ale ono nezvládá techniku, která by mu to umožnila,“vysvětluje speciální pedagožka Renata Wolfová, která se na vývoji programu podílí a sama ho využívá
Je to hra
v praxi v pedagogicko-psychologické poradně. Takovému dítěti nepomůže, když bude číst víc a víc. Právě naopak. „Musí se vrátit na úplný začátek a učit se číst znovu, správnou technikou,“upozorňuje.
Při správném postupu se děti svého handicapu zcela zbaví. Trénovat mohou samozřejmě různým způsobem – třeba z pracovních sešitů. „Na počítači je to ale baví víc,“říká Wolfová.
To platí i pro dyslektické děti. Ty se sice potíží se čtením žádným procvičováním zcela nezbaví, každé zlepšení je však důležité. Jak velkou úlevou je, když čtení nedělá potíže, si vyzkoušela například sedmiletá Viktorka.
Že bude mít se čtením trvalé potíže, bylo jasné už od konce první třídy. V pedagogicko-psychologické poradně konstatovali, že nadanou a chytrou holčičku brzdí právě dyslexie. I když s maminkou čtení pra- videlně trénovaly, učila se stále s menší chutí. „Každé učení znamenalo Viktorku přemlouvat. Na potíže se čtením jsme narážely všude, i v matematice,“říká její maminka, Marcela Štěpánková. Teď už se Viktorce čte lépe a vidět je to prý i při přípravě na jiné předměty.
Od září začali pravidelně cvičit se Včelkou každý den deset až dvacet minut. „Za měsíc to byl obrovský pokrok, těžší slova se shlukem písmen dříve nepřečetla, najednou to šlo,“vzpomíná Marcela Štěpánková. „Dřív jsem nepřečetla třeba slovo krasobruslařka,“říká Viktorka. Když na ně narazí po čtvrt roce trénování, má z něj skoro radost.
Učit bude i dospělé po mrtvici
Software, který to Viktorku naučil, už sklidil řadu cen, i když v ostré verzi je k dispozici teprve od září. Už v roce 2014 se probojoval mezi nejlepší vzdělávací start-upy z celé- ho světa na londýnské přehlídce TechCrunch. Doma zvítězil v soutěži Nápad roku, zaujal i v soutěži vzdělávacích inovací Eduína.
„Nechtěli jsme udělat další hezkou aplikaci, chtěli jsme, aby byla nejlepší,“vysvětluje Michal Zwinger jeden z důvodů, proč má Včelka úspěch.
Přitom program vznikl vlastně náhodou. Předcházela mu aplikace na trénování rychlého čtení, určená hlavně pro studenty vysokých škol a dospělé. „Udělali jsme si ji tak trochu pro sebe,“říká Zwinger.
Když ji ukazovali lidem, zjistili, že tu mnohem více chybí program pro děti, které se čtením bojují. Teď dokončují anglickou verzi svého start-upu a uvažují o tom, jak přizpůsobit Včelku lidem po mrtvici. „Při rehabilitaci se používají stejné postupy. Potřebujeme jim ale nabídnout věkově přijatelnější obsah,“dodává Zwinger.
Nechtěli jsme udělat jen další hezkou aplikaci, ale aby to fungovalo. Nehledali jsme žádné zkratky. Michal Zwinger, spoluautor Včelky