Stát, nikoli Praha poslal k soudu církevní restituci v Březiněvsi

BŘEZINĚVES Možná je podivné spojovat církevní restituce se sportovními výkony politiků. Nicméně události na magistrátu ukázaly, že i tyto dvě nesourodé kategorie spolu mohou souviset. Část zastupitelů totiž včera nestihla doběhnout k hlasovacímu zařízení, a tak spadla pod stůl ústavní stížnost proti církevní restituci v Březiněvsi, kterou Praha hodlala podat.

Ještě před hlasováním byla přitom situace celkem jasná. ANO stížnost svého kolegy z klubu, starosty Březiněvsi Jiřího Haramula, podporovalo stejně jako třeba ČSSD, komunisté nebo piráti.

Hlasovalo se však po přestávce, pár zastupitelů přeslechlo gong a nestihlo zmáčknout příslušné tlačítko. „Bylo to nedopatření. Tři kolegové chyběli. Jinak by hlasovali pro. Omluvil jsem se kolegovi Haramulovi a pokusíme se to napravit na příštím zastupitelstvu,“řekl za klub ČSSD jeho předseda Karel Březina. Starosta Březiněvsi si posteskl, že to bylo nešťastné, a v únoru chce návrh předkládat znovu.

Haramul ústavní stížností bojuje proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o navrácení více než dvoumiliardových pozemků Suverénnímu řádu maltézských rytířů.

„Nám jde o jedinou věc. Ať soud řekne, zda je to špatně, nebo správně, ale musí to říci nezávislý soud, nemůže to být nějaký úředník,“hájil postup Prahy Haramul.

Nakonec soud o Březiněvsi rozhodovat bude, byť ne na popud Prahy. Státní pozemkový úřad totiž po- dal žalobu na rozhodnutí své vlastní podřízené krajské organizace v Praze, která vydala majetek řádu.

Státní pozemkový úřad navrátil rytířům pozemky na konci loňského roku. Patří mezi ně i čtyři hektary půdy, kde městská část hodlala stavět školu, školku či zdravotní středisko. Rytíři jsou ochotni jednat o jejich prodeji.

Březiněves je přesvědčená, jak se píše v návrhu stížnosti, že rozhodnutí pozemkového úřadu bylo nezákonné. Radnice argumentuje především datem vyvlastnění pozemků. O zabrání půdy tehdejší československé úřady rozhodovaly ještě před 25. únorem 1948 – tedy před komunistickým pučem. Datum je klíčové, jelikož zákon o církevních restitucích má napravovat křivdy způsobené totalitním režimem po únorovém převratu.

Když úřad zažaluje sám sebe

Pozemkový úřad v Praze termín vyvlastnění zkoumal. Podle něj je v pořádku, protože právní moci nabylo rozhodnutí tehdejších institucí po 25. únoru. Stížnost také požaduje, aby Ústavní soud prověřil, zda je řád právoplatnou nástupnickou organizací původního vlastní- ka půdy, Konventu kněží rytířského řádu maltézského.

Žaloba pozemkového úřadu se týká jen části restitučního nároku – konkrétně 0,8 hektaru v zastavěné části Březiněvsi. „Žalobu proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro hlavní město Prahu podáváme z důvodu zaručení naprosté jistoty, že jsme v maximálně možné míře ochránili majetkové zájmy státu,“uvedla ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Očekává, že se soud bude zabývat právě výše zmíněným sporným nástupnictvím řádu a datem vyvlastnění. „V tuto chvíli nelze předjímat, zda budou následovat v této věci i další žaloby,“odpověděla mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová na dotaz, zda hodlají podávat žaloby i na další rozhodnutí ohledně restitucí na území městské části. Krajský pozemkový úřad vydal řádu v Březiněvsi zhruba padesát hektarů.

O církevní restituci v Březiněvsi rozhodne soud. Státní pozemkový úřad zažaloval své rozhodnutí o vydání půdy, aby měl jistotu, že učinil správně. „Nám jde o jedinou věc. Ať se řekne, zda je to špatně, nebo správně, ale musí to říci nezávislý soud.“Jiří Haramul, starosta Březiněvsi