Němci váhají, zda dokážou zvládnout vlnu běženců
Nejistota roste a přibývá těch, kdo požadují změnu dosavadní imigrační politiky
BERLÍN Němci si přestávají být jistí, zda se slova kancléřky Angely Merkelové „zvládneme to“opravdu podaří naplnit. Přímo k odchodu ji podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyzývá 40 procent voličů. 45 procent si naopak přeje, aby ve svém úřadě i nadále setrvala.
Poměrně vyrovnaný výsledek přinesl v aktuálním průzkumu agentury Insa časopis Fokus. I přesto bilance pro kancléřku nevyznívá dobře. Nejpopulárnější političku Německa v době její slávy podporovalo 60 procent voličů. Setrvalý pokles však ukazuje, že i němečtí voliči, kteří nedělají unáhlená rozhodnutí, chtějí změnu.
Stoupají útoky na uprchlická centra, naposledy v pátek v jihoněmeckém městě Villingen-Schwenningen do ubytovny někdo hodil odjištěný granát. Neexplodoval, nikdo nebyl zraněn. Nálada je napjatá a nejasný plán na zvládání imigrač- ní krize ubírá na oblibě nejen kancléřce Angele Merkelové, ale i její konzervativní koalici CDU/CSU.
To vše přispívá ke stoupající nervozitě před březnovými volbami ve třech spolkových zemích.
Milá Angelo
Napětí mezi voliči nezmírnil ani dopis, který předseda bavorské křesťanskosociální unie Horst Seehofer minulý týden adresoval kancléřce. „Vážená paní spolková kancléřko, milá Angelo, aktuální stav uprchlické krize je dramatický,“napsal Seehofer v šestistránkovém dopise, který v úterý odeslal do Berlína. Omezte počet přijímaných migrantů, braňte vnější evropské a německé hranice, stanovte maximální počet přijímaných lidí na 200 tisíc ročně – vyzýval v něm mimo jiné.
Masový a nekontrolovaný příval běženců i stávající azylová politika jsou podle Horsta Seehofera v rozporu s pravidly Evropské unie. Svá tvrzení pak v dopise doložil přiloženým posudkem bývalého ústavního soudce Uda di Fabia, podle něhož jsou aspekty kancléřčiny sou- časné imigrační politiky v rozporu s německou ústavou.
„Bavorská zemská vláda proto očekává účinná opatření spolkové vlády, která konečně povedou ke snížení přívalu běženců,“napsal dále Seehofer za CSU. Čas na nápra- vu dává unijní CDU do březnových voleb.
Počty migrantů přicházejících z Turecka do Řecka zůstávají stejné. Jen od začátku tohoto roku k 27. lednu přišlo na území Evropské unie i navzdory nepříznivému počasí téměř 51 tisíc lidí. Pro srovnání: v červnu loňského roku to bylo 55 tisíc lidí. Účinek nedávno uzavřené dohody s Tureckem ohledně zmírnění přílivu uprchlíků do Evropy se zatím nijak neprojevuje.
Evropské řešení
Německo sice přitvrzuje azylové a imigrační zákony, ale stále doufá v celoevropské řešení. Nikdo v Berlíně zatím nechce jít tak daleko jako Dánsko nebo Švédsko, které po Novém roce otočily a sázejí teď na tvrdý postup, nebo jako Rakousko, které stanovilo strop přijímaných migrantů na 37 500 v letošním roce.
Němečtí politici spíš doufají v nová opatření, jako je zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska na seznam bezpečných zemí nebo úprava azylového zákona omezujícího slučová- ní rodin. Chtějí tak zmírnit obraz Německa coby země, která se o všechny s otevřenou náručí postará.
Jak to všechno může dál zahýbat s popularitou kancléřky a její strany? Přes všechny problémy by ji i v tuto chvíli do úřadu znovu volilo 43 procent Němců. I ti nespokojení totiž říkají: Nemáme žádnou lepší náhradu. S odstupem by si na jejím místě dokázali představit vicekancléře a předsedu sociálních demokratů Sigmara Gabriela – podporu mu vyslovilo 27 procent dotázaných. Ministr financí Wolfgang Schäuble, který v této souvislosti bývá také zmiňován, by na výraznější podporu nedosáhl.
Konzervativní unie CDU/CSU i nadále zůstává nejsilnější vládní stranou. Od minulých voleb sice ztratila asi osm procent, ale i teď by ji volilo zhruba 36 procent Němců. Druhá nejsilnější, SPD, by se umístila s 24 procenty. Postkomunistická Levice, Zelení a AfD by shodně získali 10 procent hlasů, liberální Svobodná demokratická strana (FDP) se pohybuje na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Spolkového sněmu.