Ťokovy omyly a lži s mýtem Ministr dopravy má pravdu, že stávající smlouva na výběr mýta je špatná. Ve funkci není od toho, aby řešil, kdo před deseti lety dělal chybu, ale aby zajistil pokračování výběru mýta.

Náhodný návštěvník stránek ministerstva dopravy může získat po přečtení sekce aktualit pocit, že největším problémem české dopravy jsou letadla. Ministr Dan Ťok minulý týden vycestoval nejprve do Rotterdamu na evropský summit o budoucnosti letecké dopravy, aby pak zamířil do Bahrajnského království podepsat leteckou dohodu mezi oběma zeměmi.

Ťok patří necelých čtrnáct měsíců ve funkci mezi několik málo ministrů, kteří ve funkci přežili přes rok, což je při jeho výkonech poněkud záhada. Cesta do Bahrajnu totiž dokonale ilustruje jeho přístup k řešení problémů. Tedy spíše neřešení.

Jedenáct měsíců před vypršením smlouvy na provoz mýta není stále jasné, jak se bude vybírat a zda vůbec.

Pro řadu lidí je mýto těžko pochopitelným tématem: mýto neplatí, nevidí, že oněch deset vybraných miliard uhradí ve zboží, které si kupují.

Ví, že to dělá Kapsch a že ta smlouva je nějaká divná. Této neznalosti Ťok dokonale využívá, a tak se na první pohled může zdát, že je právě tím, kdo s mýtem něco dělá. Ve skutečnosti neudělal zatím nic. Navíc u svých výroků o mýtu často v podstatě jen lže.

„My teď plnou parou směřujeme k tomu, abychom koncem roku byli schopni vypsat soutěž na provozovatele stávajícího mýta, které je ve vlastnictví státu. To tady ještě nikdo neudělal, je to připravené a bude to, já to chci garantovat.“Přesně toto pronesl Ťok loni na konci října loňského roku v Otázkách Václava Moravce.

Necelé dva měsíce poté Ťok přiznává, že soutěž nebude a že stát zadá napřímo bez jakéhokoliv tendru provoz mýta na dočasnou dobu dál sdružení Kapsch. To, že se nedá soutěž stihnout, bylo jasné už v době, kdy tento výrok pronesl.

Ministr Ťok zatím v případě problémů s mýtem úspěšně vede v házení viny na jiné. Když mu antimonopolní úřad zrušil zakázku pro firmu Deloitte Advisory, kterou vypsal bez soutěže, neopomněl zkritizovat stávající mýtnou smlouvu a vyzvat policii, ať ji deset let po podpisu prověří.

I když smlouvu s Deloitte antimonopolní úřad nepravomocně zrušil, zakázka a faktury jedou dál. Její najmutí je zajímavé i v tom, že právě tato firma radila státu se stávající smlouvou v roce 2006, kterou Ťok tak kritizuje.

Sám Ťok se soutěží nepohnul. Je tedy jedním z hlavních viníků toho, že mýto bude v příštím roce buď dál vybírat bez soutěže Kapsch, nebo se nebude vybírat vůbec. Po svém nástupu do funkce přitom optimisticky prohlašoval, že soutěž vypíše včas. Opakovaně měnil koncepci toho, jak se bude mýto vybírat dále.

Ministr dnes tvrdí, že naopak navrhl řešení, které vláda schválila, tedy setrvání u mýtných bran. Jenže toto řešení opakovaně sám měnil.

V březnu chtěl zůstat u současného systému, v květnu opět mluvil o technologicky neutrální soutěži. Až v září se definitivně rozhodlo, že se přechodnou dobu zůstane u mýtných bran. Příprava mýta je tak na stejném bodě jako v prosinci 2014, kdy Ťok nastoupil.

Na slabou paměť spoléhá Ťok i u výroku, že nikdo z jeho předchůdců mýto neřešil. To pravda není, už za Víta Bárty se začala připravovat zadávací dokumentace pro no-

Mýto je prohrou pro hnutí ANO, které se chtělo na dopravě ukázat, jak umí stát řídit.

vou soutěž, kdy stát hodlal zpoplatnit všechny silnice nižších tříd.

Za ministra Pavla Dobeše byla vypracována dosud jediná studie řešící, co a jak dál, a mohli s ní pracovat všichni jeho následovníci. Za ministra Antonína Prachaře směřovalo mýto k řešení zavedením evropské služby výběru mýta (více firem by mohlo nabízet palubní jednotky) a převod mýtných bran pod stát včetně jejich provozu.

Za tímto účelem Prachař vypsal tendr na projektového manažera, který však Ťok