Svatý Vincent, tak trochu jiná legenda undergroundu
PRAHA Boží oko, pečlivě nakreslené na vzorně složené čtvrtce papíru. Tímto „dokumentem“se před třiceti lety místo občanského průkazu legitimoval policistům v kavárně Slavia Vincent Venera. „Boha nelze zatknout. Veneru můžete klidně odnést,“pravil poté a ulehl na sešlapanou podlahu.
Poněkud konsternovaným hostům proslulé kavárny se vzápětí naskytl neobyčejně bizarní pohled. Dva nevelcí uniformovaní příslušníci Veřejné bezpečnosti (VB) se snažili odnést téměř půldruhého metráku vážícího a přes dva metry vysokého muže. „A dolů, na mučidla. Natáhněte mne na skřipec. V kanceláři bychom se zbytečně zdržovali,“požadoval vzápětí na okrsku VB v Bartolomějské ulici.
Zrodil se jeden z mnoha příběhů, lemujících životní pouť Vincenta Venery alias Svatého Vincenta a proroka stejnojmenné církve. Hudebníka, malíře i filozofa, mystika a osvícence, který přišel na svět před 2 500 lety. Méně spolehlivé zdroje kladou datum jeho narození do března roku 1958.
Bouřliváka a osobitého svéráze je dnes těžké zastihnout. Občas pobývá na psychiatrii či s vážnou nemocí doma v centru Prahy.
„Sedával v kavárně Slavia, před sebou šálek s horkou vodou. V ruce struhadélko. A pečlivě si do kouřící tekutiny strouhal muškátový oříšek. Tak jsem se poprvé dozvěděl o toxických účincích tohoto dryáku,“tak na svatého Vincenta vzpomínal publicista Jan Řezáč.
Na přelomu 80. a 90. let nebylo na ulicích, v různých občerstvovacích podnicích, výstavních síních či pódiích svéráznější osobnosti.
Hudební inovátor Svatý Vincent
Venera se svou punkovou, hardcorovou hudební formací, pojmenovanou po svém lídrovi Svatý Vincent, vydal dvě alba. První vyšlo ve velmi solidním nákladu v roce 1990. „Tvorba skupiny byla obsahu bizarního a originálního. To souviselo s tím, jaký Vincent Venera byl a je. Ve své době to bylo převrat-
Velikán pražské alternativy né,“komentuje Svatého Vincenta hudební kritik Petr Korál. Nějaký nový, jedinečný směr na české hudební scéně však kapela nevytyčila.
„Nedá se na to moc navazovat. Jde o sled improvizací. Hudebníci se přizpůsobovali frontmanovi. Byl jsem na dvou koncertech a nikdy to nebylo stejné,“vzpomíná s odstu- pem čtvrt století Korál. V roce 1991 se objevilo na pultech druhé album Svatého Vincenta Tančete na hrobech. Na úspěch prvního opusu podle Korála moc nenavázalo.
„První album si vydobylo až kultovní pozici. Spousta lidí je dnes za něj na burzách ochotná zaplatit obrovské peníze,“konstatoval Korál. S přelomem 80. a 90. let jsou spjaty také výstavy Venerových výtvarných počinů moderního umění s názvem U Melouna 88 a Česká alternativa 90. Z osmdesátých let pochází i série dokumentů, zachycených na osmimilimetrovém filmovém pásu. Například dokumenty Vincent či Prager Golem Mystik, které zaznamenávají a komentují Venerovy koncerty. Světlo světa spatřila i kultovní kniha Tak pravil Vincent.
Na horu Olymp mezi bohy nevystoupal. Zatím. Svatý Vincent alias Vincent Venera se však bezesporu stal nezaměnitelnou figurou alternativní scény.
Mág mnoha tváří
Sestavit curriculum vitae Svatého Vincenta je velmi složitý úkol. „Po zdolání základní školy jsem se něčemu učil, ale nevím, jak to dopadlo,“komentoval otázku vzdělání Vincent. V mládí prodělal sérii vážných operací, v jejich důsledku přišel o nohu.
Na začátku 80. let opustil linkový let z Havany do Prahy při mezipřistání v Kanadě. V Americe podle svých slov prošel osvícením. Stalo se to prý náhle v tamní věznici, kde objevil netušené duševní schopnosti. Tvrdil, že telepaticky dokázal řídit třeba amerického prezidenta. O dva roky později se vynořil v Praze na ruzyňském letišti.
„Byl jsem zadržen a po dlouhé době čekání přijela pro mne StB. Hned mně vynadali, že museli kvůli mně z postele, a až se zase někdy budu odněkud vracet, tak prej nejradši v pracovní době,“komentoval to Vincent. Následoval týden v base a pak první z pobytů na psychiatrii.