Elektřina od hradu
Firma bývalého komunistického ministra Miroslava Tomana prosazuje stavbu vodní elektrárny přímo u strakonického hradu. Město protestuje, vedle gotické památky nechce konstrukci z betonu.
Vřece Otavě bude málo vody, odtok pod jezem zaroste vodní trávou, bude se zanášet, páchnout. A betonové budovy těsně vedle strakonického hradu zničí pohled na národní památku z 13. století. S těmito argumenty vyráží strakonická radnice proti plánům na výstavbu malé vodní elektrárny uprostřed okresního města na soutoku Otavy a Volyňky.
Pětikolský jez pár metrů od hradu si jako zdroj vody pro výrobu elektřiny vyhlédla firma, za kterou stojí bývalý komunistický ministr zemědělství a čerstvý držitel státní medaile Miroslav Toman. Prezident Miloš Zeman ho – pro mnohé překvapivě – loni 28. října vyznamenal za „zásluhy o stát v oblasti hospodářské“. A přestože Tomanovi bude v květnu jedenaosmdesát let, stále je hodně aktivní v byznysu.
„Kdyby na břehu vyrostla elektrárna, poškodí to pohled na hrad od řeky. Muselo by se pokácet šestnáct vzrostlých smrků, a to nemluvím o tom, že z řeky odebírá vodu pivovar i místní teplárna, která ji potřebuje pro výrobu. Jsme zásadně proti a uděláme všechno, abychom to zastavili,“říká rázně starosta Břetislav Hrdlička.
Plány vybudovat elektrárnu má pražská firma Landreal, kterou ovládá společnost Cointra. Právě ta patří podle obchodního rejstříku bývalému politikovi Miroslavu Tomanovi.
Sehnat kohokoliv přímo ze společnosti Landreal je nemožné. Telefonní kontakty na sebe firma nezveřejňuje a na internetových stránkách má pouze strohý popis, že se zabývá poradenstvím a realizací projek- tů z alternativních či obnovitelných zdrojů. Jednatelé nereagují na vzkazy ani na e-maily. Plány Landrealu stavět u strakonického hradu nicméně potvrzují lidé z „mateřské“firmy Cointra.
Děláme to jako v Německu
„Máme zájem vybudovat malou vodní elektrárnu. Pokud radnice vznese námitku, tak se to musí řešit a Landreal s městem jedná. Ale obecně je třeba se zamyslet, zda prosazovat malou vodní elektrárnu, nebo uhelnou. Celé Německo přechází na výrobu, která není náročná na životní prostředí,“argumentuje jednatel společnosti Cointra Miloslav Sádlo, který se s Miroslavem Tomanem setkává i v další společnosti Agrotrade.
Toman na dotazy MF DNES neodpověděl, nereagoval ani na vzkazy zanechané ve svém sekretariátu. Bývalý komunistický politik je dnes spo-
Exministr byznysmen lečníkem či členem dozorčích rad několika společností, jež působí v realitách, zemědělství a potravinářství.
Majitelem Cointry byl do roku 2013 jeho syn Miroslav Toman mladší, který se tehdy stal ministrem zemědělství Rusnokovy vlády. Právě od té doby vlastní firmu jeho otec.
Společnost Landreal, kterou Cointra ovládá, se na vodní elektrárny „specializuje“. Podobnou stavbu prosazuje také v Žatci na Ústecku na pravém břehu řeky Ohře. Podle starostky Zdeňky Hamousové už jednatelé svůj projekt představili žateckým zastupitelům. V lokalitě však podle územního plánu platí stavební uzávěra, i v Žatci je tedy Landreal zatím jen u plánů.
Co na to mihule potoční
Strakonice spoléhají na to, že ke stavbě budou mít výhrady odborníci a úředníci. Už nyní naznačuje tamní odbor životního prostředí, který posuzoval energetický potenciál jezu, že se mu plány nezamlouvají. „Obavy ze sucha pod jezem či případné zarůstání prostoru rostlinami mohou být důvodné,“říká šéf odboru Jaroslav Brůžek.
Řeku, na jejíchž 112 kilometrech je dnes už dvaadvacet elektráren, před investicí Landrealu brání také zdejší rybáři, kteří by požadovali vybudování rybího přechodu. „V této lokalitě se vyskytují chráněné ryby, jako například mihule potoční, střevle potoční či mřenka mramorovaná,“vyjmenovává místostarosta města a rybář Milan Jungvirt.
Klíčové slovo budou mít krajští památkáři. Ti nyní čekají, až jim Landreal doručí dokumentaci. Už předloni měla podobné plány firma Pöyry Environment. Kvůli nedostatkům v projektu se však tehdy památkáři ke slovu ani nedostali.
„V těchto případech se detailně posuzuje, jak navrhovaný zásah ovlivní památkovou hodnotu objektu,“říká – zatím jen obecně – vedoucí krajského odboru památkové péče Patrik Červák. Upozorňuje však, že i kdyby firma nakreslila elektrárnu dál od hradu, budou památkáři posuzovat, jak naruší nejbližší okolí památky.