Proč kolega bere dvojnásobek? ptá se primářka

Lékařka Martina P. v roce 2011 po třech letech odcházela z pozice primářky v jedné z jihomoravských nemocnic. A právě tehdy se od šéfa vedlejšího oddělení dozvěděla, jaký je jeho měsíční plat. Dost ji to udivilo. Zatímco ona a její kolegyně braly kolem 50 tisíc korun hrubého, jejich mužští kolegové na stejných primářských pozicích dostávali osmdesát až sto tisíc. Jejich příjem byl tedy až o sto procent vyšší.

„Předtím mě nenapadlo žádat o vyšší plat, myslela jsem, že to je na této pozici běžné. Byl pro mě naprostý šok, když jsem se dozvěděla, kolik berou chlapi. Zdálo se nám to s kolegyní opravdu nehorázné. Podala jsem proto na nemocnici žalobu,“říká lékařka.

Po vedení žádala alespoň částečné dorovnání platu za uplynulé tři roky na úroveň částky, kterou v té době brali její kolegové muži. Celkem se soudila o jeden milion korun, později částku snížila na půl milionu.

„Její problém, neřekla si o víc“

Krajský soud v Brně dal ve sporu za pravdu nemocnici, podle které bylo na primářských místech zapotřebí různých praktických znalostí a dovedností. Soud žalobu lékařky dvakrát zamítl, definitivně loni v říjnu. Podle soudkyně se diskrimina- ce neprokázala. „Žalobkyně, která měla mzdu smluvně sjednanou, po celou dobu o zvýšení mzdy nepožádala a jednotliví zaměstnanci na pozici primáře, bez ohledu na to, zda se jednalo o muže, či ženy, byli v období od ledna 2008 do března 2011 odměňováni různě,“stojí v rozsudku, který má iDNES.cz k dispozici.

Martina P. nesouhlasí. „Kolega, se kterým jsem se v žalobě porovnávala, vedl srovnatelně náročné oddělení, které bylo dokonce o něco menší než to moje,“říká. Argumentuje také tím, že kolegovi, který převzal funkci primáře po jejím odchodu, nemocnice vyměřila opět vyšší plat.

Soud se naopak držel názoru, že nemocnice měla právo dohodnout se s každým zaměstnancem na kon- krétní výši platu podle svých potřeb. „Tímto způsobem zaměstnavatel upravuje a řídí svoji činnost, takovéto rozhodnutí zaměstnavatele nemůže být diskriminačním jednáním,“napsala soudkyně.

I přes jednoznačné stanovisko soudu považuje ombudsmanka Anna Šabatová, která iDNES.cz na případ upozornila, platovou diskriminaci žen v Česku za velký problém. Vydala právní stanovisko, které zatím není veřejné. „Nerovné odměňování je nedůstojné a stát by měl činit více, aby tomu zabránil,“konstatuje obecně k situaci na trhu práce. Za alarmující považuje už pouhou statistiku, podle níž ženy berou průměrně o 22 procent méně než muži.

Ministerstvu práce a sociálních věcí a Státnímu úřadu inspekce práce Šabatová navrhla vytvoření metodiky, podle které by spravedlnost v odměňování žen a mužů kontrolovaly oblastní inspektoráty práce.

„Ministryně mému doporučení vyhověla a už probíhají přípravné práce na metodickém materiálu pro inspektoráty,“říká ombudsmanka. Pravidelné kontroly inspektoráty spustí ještě během letošního roku.

Rozdíl mezi platy mužů a žen činí průměrně 22 procent. Na diskriminaci si stěžovala i lékařka, jejíž kolegové brali dvojnásobek. Neuspěla. „Nerovné odměňování je nedůstojné a stát by mu měl více bránit.“Anna Šabatová, ombudsmanka