Evropa počítá, kolik běženců bude muset (a moci) vrátit Fakta Protesty proti uprchlíkům v Doveru a ve Stockholmu
BERLÍN, VÍDEŇ Začalo to už minulý týden, když Švédsko, jedna z trojice nejoblíbenějších destinací nynější uprchlické krize, avizovalo deportaci až poloviny loňských žadatelů o azyl. O víkendu ho pak ve snaze vyřešit přebytek běženců následovaly zbylé dvě země „trojky“– Německo a Rakousko.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle svých slov předpokládá, že váleční uprchlíci (tedy zejména ti ze Sýrie a Iráku) se vrátí domů. „Očekáváme, že až nastane v Sýrii mír a až porazíme v Iráku Islámský stát, tak se vrátíte zpět do vlasti,“řekla na adresu běženců při projevu na sněmu zemské buňky své strany CdU v Meklenbursku-Předním Pomořansku. dodala, že ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je omezená na tři roky.
Podle kritiků Merkelové jsou však opatření k omezení migrace stále chabá. Předsedkyně ostře protiimigrantské strany Alternativa pro Německo (Afd) Frauke Petryová dokonce řekla, že hranice je proti migrantům v případě nutnosti třeba chránit i s nasazením střelných zbraní. Afd by přitom podle pátečního průzkumu veřejného mínění dalo nyní svůj hlas deset procent Němců.
Drahá sázka na Turecko
Ve snaze omezit počet migrantů, kteří do Německa přijdou v letoš- ● Nejméně šest lidí utrpělo v sobotu zranění v přístavním městě Dover na jihu Anglie při potyčkách mezi odpůrci přistěhovalectví a jejich oponenty. Střety trvaly několik hodin, než policie zjednala pořádek. Zabaveny byly desítky zbraní včetně nožů, tyčí a kladiv.
● Ve švédské metropoli Stockholmu v noci na sobotu několik desítek maskovaných mužů napadalo lidi, kteří podle vzezření patří k přistěhovalcům, a rozdávalo letáky vyzývající k „potrestání severoafrických dětí ulice“.
ním roce, sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Nic z toho však zatím příliš nefunguje – a Turecko, klíčová země v dosavadních plánech vedení EU na utlumení uprchlické krize, navíc nyní chce od EU za pomoc podstatně víc, než bylo dohodnuto. Podle německého listu die Welt, který se odvolal na zdroje mezi evropskými diplomaty, požaduje Ankara pět miliard eur (135 miliard Kč) namísto dříve slíbených tří miliard eur. „Ankara nyní chce pět miliard eur. My jsme však připraveni dát pouze slíbené tři miliardy eur,“řekl listu die Welt vysoce postavený diplomat Unie.
Turecko přitom využívá silné argumenty. „Až 85 procent z téměř tří milionů syrských uprchlíků, kteří teď žijí v Turecku, si nepřeje vrátit se za současných podmínek do své vlasti,“uvedla turecká ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Sema Ramazanogluová. Podle ní je řešením jedině integrovat tyto lidi do turecké společnosti. Syrským uprchlíkům se jen loni v Turecku podle ministryně narodilo na 150 ti- síc dětí. Podle tureckých médií je ministryně vůbec prvním činitelem, který připustil, že syrští běženci v zemi zůstanou.
V Evropě končí politika „bezbřehého“přijímání uprchlíků. Především země, které byly k migrantům nejvstřícnější, se nyní zabývají tím, kolik jich půjde dostat pryč.
Rakousko vyhostí 50 tisíc lidí
Stále důkladněji nyní deportace migrantů promýšlí i rakouská vláda. Ta o víkendu oznámila, že chce v příštích třech letech vyhostit na 50 tisíc migrantů.
V plánu jsou mimo jiné zrychlená řízení o vyhoštění, uzavírání dohod o přijímání migrantů se zeměmi jejich původu i zvýšení kapacity zvláštních letů pro neúspěšné žadatele o azyl.
Aby bylo této nové rakouské „kvóty“dosaženo, chce Vídeň zařadit na seznam bezpečných zemí Maroko, Alžírsko, Tunisko, Gruzii, Mongolsko a Ghanu. Tři severoafrické státy už ve čtvrtek na seznam bezpečných zemí zařadilo Německo. Žádosti o azyl ze šesti jmenovaných zemí chce Vídeň zpracovávat ve zrychleném desetidenním řízení.