Klid, či boj. Kvitová hraje o svou budoucnost
Když dostával otázky na formu své svěřenkyně, kouč David Kotyza mnohokrát opakoval, jak klíčová je pro ni psychická pohoda: „U Petry rozhoduje to, co má na krku, hlava.“
V tom, co má tenistka Petra Kvitová na krku, uzrálo v posledních dnech rozhodnutí Davida Kotyzu odvolat.
Mezi chápavými hlasy zaznívaly i kritické. „V trenérovi problém nebude!“Leckdo míní, že kariéra nejlepší české hráčky se řítí do propasti. Na posledních deseti grandslamech, nejdůležitějších turnajích tenisového světa, jen dvakrát překročila osmifinále. Z jejího tábora chodí zvláštní zprávy: tu záhadná měsíční pauza, pak zpětně odhalená mononukleóza, změny kondičního trenéra, rozchod s psychologem.
Fanoušky dráždí poklesy formy a prohrami s outsiderkami. Přijde jim, že řeč těla Kvitové nevypadá tak plamenně jako dřív. Občas skutečně působí, jako by ztrácela chuť se rvát.
Jenže nejsou očekávání od Kvitové až příliš vysoká?
Ženský tenis se změnil. Pryč jsou časy, kdy do závěrečných fází turnajů postupovala stále stejná jména. Clijstersová, Heninová, Davenportová, Mauresmová. Dnes máme „superženu“Serenu Williamsovou – a soubor vyzývatelek. Některá z nich občas vystoupí z řady, a na dalších grandslamech nečekaně brzo prohraje.
V této skupině patří Kvitová nepochybně mezi ty úspěšnější. Dvakrát triumfovala na Wimbledonu. Roky se drží v elitní desítce. Ovládla Turnaj mistryň. Čtyřikrát vyhrála Fed Cup.
Jistě, věštila se jí ještě větší sláva. Byla kousek od pozice světové jedničky. Ukázala, že v nejlepší formě jako jedna z mála dokáže trápit téměř nepřemožitelnou Serenu. Ale sama Kvitová přiznala: „Patří ke mně velké výsledky i propady.“
Její slavné výhry činí neúspěchy o to křiklavějšími. Tím, jak mimořádný potenciál naznačila, se dostala pod tlak, který souvisí s rostoucím zájmem o tenis v Česku. „V každé hospodě dnes rozumí nejen fotbalu, ale i tenisu,“říká někdejší wimbledonský šampion Jan Kodeš.
Co by přitom za její současnou „bídu“dala jiná známá tenisová jména – Kuzněcovová, Ivanovičová či Stosurová. Ty všechny vyhrály v posledních letech grandslam, nyní nejsou ani v elitní desítce žebříčku.
Kvitová ano. I proto, že se v minulosti dosud vždy dokázala po pádech odrazit k velkému výsledku. To samé se jí může stát i nyní.
Přesto je patrné, že se dostala na rozcestí. Je šťastně zamilovaná. Vydělala si tenisem dost. Dalo by se pochopit, kdyby chtěla kariéru jen dohrát.
Zafunguje nový impulz?
Ovšem pak je tu i jiná perspektiva. Kvitová se (konečně) odhodlala se svým tenisovým osudem něco dělat. Rozhodla se nezůstat ve vleku událostí, který ji dovedl do nevýrazných výkonů posledních měsíců.
Trenéři se mění ve fotbale, hokeji i dalších sportech. Tenis nevyjímaje. Novak Djokovič posílil tým o Borise Beckera a zažívá nejlepší období kariéry. Roger Federer povstal po třicítce pod vedením Stefana Edberga. Tomáš Berdych najal Daniho Vallverdua, odehrál oslnivý půlrok kariéry a poprvé v životě byl světovou čtyřkou.
Kvitová dosud ohledně rozchodu s Kotyzou převážně mlčela. Ale ve stručném prohlášení, jež vydala, zaznělo, že touží po novém impulzu. Jméno (či pověst) nového kouče pak napoví, jak vážně slečna z Fulneku zbytek kariéry bere. Ale třeba i samotná změna ji nastartuje k dalším úspěchům.