Slavil příliš brzy. Ťoupalíkovi ještě chybělo kolo
HEUSDEN-ZOLDER Devatenáctiletý český cyklokrosař Adam Ťoupalík na světovém šampionátu v belgickém Heusden-Zolderu útočil, co to šlo. V jednom z výjezdů odjel svému belgickému stínu Iserbytovi o pár metrů a minimální náskok si držel až do cílové rovinky závodu do 23 let.
Padesát metrů před cílem začal slavit, zvedl ruce nad hlavu. V euforii neslyšel hlasité vyzvánění znamenající nájezd do posledního kola. Jsem mistr světa, letělo mu hlavou... Zadostiučinění po nepříliš povedené sezoně. Všechno ale bylo jinak. Do cíle zbývalo ještě 3 220 metrů. „Nejdřív jsem tomu nechtěl věřit. Podíval jsem se zpátky na tabuli a tam svítilo ještě jedno kolo. Jsem blbec, nic víc, nic míň,“říkal později po závodě. Začala tedy velká stíhací jízda. Tříčlenná skupinka se dvěma Belgičany a jedním Italem byla najednou několik desítek metrů před ním, ale on to nevzdal.
„Snažil jsem se je hned dojet, říkal jsem si, že tam nechám všechno, ať je z toho aspoň medaile,“vysvětloval.
Po chvíli „spolkl“padajícího Itala Bertoliniho, pak se držel za oběma Belgičany, aby v jednom z výjezdů ještě jednou, naposledy zaútočil.
Vydržel s ním jen Eli Iserbyt. V cílové rovince ještě zkusil Čech spurtovat. „Ale už mi chyběly síly,“pravil Ťoupalík smutně. Za Iserbytem si se svěšenou hlavou dojel pro stříbro. Vždyť mohl být mistrem světa!
Přesto předvedl úžasné zmrtvýchvstání ve chvíli, kdy by to leckdo jiný vzdal a zabalil.
Navíc obdobnou chybu v minulosti udělali i jiní. Vzpomínáte na motocyklistu Alexe Rinse, jak před dvěma roky v Brně na Grand Prix slavil kolo před cílem? Nakonec v Moto3 dojel až devátý.
Nebo Lukáš Bauer v roce 2004. Ve švédské Umee se jela patnáctka klasicky, když český lyžař dojížděl do cíle s náskokem 20 vteřin. Ale spletl si koridor a finišoval v jiném. Vrátil se zpátky, do cíle stále dorazil první o osm sekund, ale diskvalifikace ho neminula.
Zpětně vzato to pro Ťoupalíka dopadlo ještě dobře. Sice nevyhrál, ale přesto jde o jeho největší úspěch. A od dědy Bohouše má slíbený guláš, krkovičku a pečená kuřata. „Na ta se těším nejvíc,“prozradil čerstvý vicemistr světa.
Český cyklokros má tak nového hrdinu.
Když objímal dědu Bohouše, bylo znát, že mladší z rodu Ťoupalíků má co dělat, aby udržel slzy. Přitom si vyjel nejlepší výsledek kariéry. Jenže mohl být mistrem světa!
Jsem mistrem světa! Tak ne...