Jepičí sláva ruských děvčátek. Co bude pak?
Mé jediné dítě má krasobruslit? Ne, to nechci, říkala kdysi matka Jeleny Radionovové, profesí klavíristka. „Na stadionu je pro ni moc velká zima.“
Jenže otec, nadšený sportovec, rozhodl: „Má slabé nohy, hlavně pravou. Bruslením je posílí.“
V pěti letech vyhrála malá Jelena své první závody. „Krasobruslení je lepší než gymnastika. Gymnastky moc trpí,“tvrdí dnes. Skládá písničky, vymýšlí kostýmy pro svého psa, chce být zpěvačkou, bubenicí, sní sny mnoha teenagerek.
V 17 letech chce být i mistryní Evropy. Ač duší stále děvčátko, míní v Bratislavě dobýt scénu ženského krasobruslení. Na hudbu z Titaniku se „nepotápí“, jede skvěle. Triumfálně vymrští pěst. „Získala 209,99 bodu,“oznámí hlasatel. Největší sokyně Jevgenija Medveděvová si zacpává uši.
Pak se sama Medveděvová rozjede. Šestnáctiletá, nejmladší a nejdrobnější z finalistek, sice upadne při dvojitém axelu, přesto sedmi trojitými skoky a přetěžkými kombinacemi Radionovovou přeskáče.
Trenérka Eteri Tutberidzeová, s velkým stříbrným křížem na krku, při čekání na známky ochranitelsky položí Medveděvové ruku kolem ramen, než obě uvidí: 215,45 bodu. Zlato! Vítězka si dá nevěřícně ruku před pusu, zatímco Radionovová nejprve zuřivě esemeskuje, než se srdceryvně rozpláče.
Už od tří let Medveděvová bruslí. „Měla jsem ošklivou postavu, vysedlé lopatky. Díky krasobruslení teď vypadám lépe,“povídá.
A také: „Sport není pro slabé. Je o překonávání bolesti a stresu.“
Jezdím metrem. Proč ne?
Bronzová Anna Pogorilá (17 let) trio Rusek na stupních vítězů doplňuje. Tisková konference připomíná dívčí večírek. Smíšek Pogorilá bere Medveděvové vizitku se jménem, která je před ní na stole, přetahují se o ni. Mračící se Radionovová hlavu vytrvale sklání k mobilu.
Pouze šampionka opouští komfortní zónu ruštiny a snaží se hovořit i lámanou angličtinou: „Poprvé v životě jsem brečela radostí.“
Já vyhrála! Když se do svých slov zamotá, rozesměje se. „Radši to řeknu rusky, ano?“A vypráví, jak chce po sezoně zkoušet čtverného salchowa.
„Co uděláte, abyste vyhrála i mistrovství světa?“ptají se jí.
„Budu...,“začne odpovídat. Pogorilá jí skočí do řeči: „... líp bruslit.“Medveděvová ji okřikne: „Ticho.“Vzápětí snad až příliš dospěle pronese: „Vložím duši do své práce a budu věřit trenérce.“
Následujícího dne sedí u stolku v koutě tiskového střediska a vedle ní se střídají reportéři. Trpělivě s nimi mluví, skromná, usměvavá. „Po Moskvě jezdím metrem jako normální lidi. Proč bych nejezdila?“
Další generace ruských ledových teenagerek si právě užívá své chvíle na výsluní. Jenže na jak dlouho?
Připomeňme si: mistryní Evropy 2014 byla 15letá Julija Lipnická.
Olympijskou vítězkou 2014 se stala 17letá Adelina Sotnikovová.
A loňskou mistryní světa i Evropy 18letá Jelizaveta Tuktamyševová.
Všechny dál bruslí, ale na ruském mistrovství tápají a prohrávají. Lipnická měla psychické potíže, Sotnikovová se zranila, Tuktamyševová ztloustla. A tak byly nahrazeny.
Rittbergery jim ničí kyčle?
„Vždycky přijdou nové, patnáctileté Rusky, jsou tu dva roky a najednou zmizí a nikdo už o nich neslyší,“říká 19letá česká mistryně Eliška Březinová, letošní maturantka, a posteskne si: „Najednou si tu připadám tak trochu stará.“
Její otec Rudolf Březina udiveně pozoruje trénink Medveděvové a vypráví: „Jede při něm program s pěti těžkými trojkombinacemi, což podle pravidel v závodě samozřejmě nesmí. A když dojede, vypadá, jako by si sedla na kafíčko. Ale kdo ví, co bude, až vyroste.“
Lékaři varují, že těla mladých Ru-