Minisvětová válka v Sýrii: už to doutná
PRAHA Sýrie se může stát Sarajevem velkého konfliktu. Země podporující své tamní chráněnce se chovají stále agresivněji i vůči sobě. Dosud nikdy nehrály tak vabank. Čím jsou boje mezi Syřany urputnější a čím víc hrozí strategická porážka či je na druhé straně na dosah ruky rozhodující vítězství, jako teď v bitvě o aleppo, tím jsou zahraniční patroni blíže k tomu, aby se střetli na ochranu svých zájmů.
Turecko v reakci na zničení nemocnic v aleppu po náletu prohlásilo, že „ruskému terorismu se dostane robustní odpovědi“.
Rusové zase varovali Turky, že pokud oni nebo Saúdové vyšlou vojáky do Sýrie, budou je „pravděpodobně bombardovat“. Zdůvodnili to tím, že piloti je neodliší od povstalců, a navíc budou jednat na základě žádosti „legální syrské vlády“.
Asadovi vojáci
Saúdská arábie a Katar už oznámily, že jsou připraveny poslat do Sýrie pozemní jednotky, Turecko naznačuje totéž a současně to popírá.
Oficiálním důvodem pro případný vstup je boj proti terorismu, což je jen diplomatický jinotaj pro operaci na záchranu protiasadovských povstalců, jimž hrozí totální porážka. Je to trik stejného druhu, jako když Rusko svoji intervenci na záchranu asadova režimu skrylo pod slova o protiteroristické akci.
Zatímco Rusko bombarduje v severní Sýrii povstalce podporované Tureckem, to už čtyři dny ostřeluje z děl syrské Kurdy, kteří si kryti ruskými letadly klestí cestu na území protiasadovské opozice.
Pro Turecko a Saúdy je nyní v banku všechno: pokud asad porazí povstalce (a nyní je na dobré cestě), bude to znamenat zhroucení turecké i saúdské politiky v Sýrii.
Obzvlášť Turecko je nyní v hrozivé situaci. asadovi lidé postupují úzkým koridorem mezi kurdskými državami k tureckým hranicím a vytlačují odtud nejen rebely, ale také Turkmeny, což jsou víceméně Turci, které úřady osmanské říše usídlily v severní Sýrii. a je tady ještě jeden problém, dokonce horší: do prostoru se ženou i Kurdové. Pokud budou nejrychlejší, spojí tím dvě své oblasti a mohou podél jižní turecké hranice vyhlásit svůj stát, což by bylo životně nebezpečné pro stabilitu Turecka, jež má na opačné straně své vlastní osamostatněníchtivé Kurdy.
To je tak vysoká cena, že by kvůli ní mohlo Turecko vletět do syrského kotle i přes riziko pravděpodobného střetu s Rusy.
Je to však jen jedna z neviditelných bitev velkých hráčů, které se odehrávají za kulisou zpráv o pouličních bojích mezi Syřany.
V Sýrii totiž proti sobě stojí v ohromném propletenci armády
Rusové a Turci už si vyhrožují vojenskými útoky. Státy kolem Sýrie jsou stále blíž chvíli, kdy by se mohly samy střetnout při obraně svých zájmů.
kousku území.
nebo nepravidelné oddíly přinejmenším patnácti zemí či národů – a to i když vynecháme formální členy koalice proti Islámskému státu. Je to zajímavý seznam. Sýrie: Syřané se účastní bojů na všech stranách konfliktu. Kurdové: bojují za sebe, občas skoro proti všem. Rusko: vyslalo letectvo a zbraně. USA: cvičily opozici, bombardují Islámský stát. Írán: poslal pozemní jednotky. Turecko: ostřeluje Kurdy přes hranice, zásobuje opozici. Saúdská Arábie: ozbrojuje opozici, hrozí pozemní invazí, bombarduje Islámský stát. Libanon: zastoupen nepřímo hnutím Hizballáh. Británie: bombarduje v zemi speciální jednotky. Katar: vyzbrojuje opozici, bombarduje IS. Irák: zastoupen nepřímo dobrovolnickými milicemi.
IS, má Afghánistán: zastoupen nepřímo 20 tisíci muži naverbovanými Íránem. Čečensko: poslalo komando proti Islámskému státu. Francie: bombardování IS. Jordánsko: bombardování IS.
Experti už dali tomuto klubku křížících se zájmů a řevnivosti – vedle Turecka a Ruska mohou za příklad posloužit i Saúdové a Íránci – název minisvětová válka. a situace se tomu názvu stále víc blíží.