Na summitu EU bude horko, boj se svede o dávky i Británii Škrty pro cizince chystá i Rakousko a Německo

BRUSEL Největší boj se během zítřejších jednání o britských podmínkách pro další setrvání v EU svede zřejmě o to, zda omezit sociální dávky cizincům z jiných zemí Evropské unie. K Britům se navíc začínají přidávat i další evropské země – nejnověji také Německo a Rakousko.

Ve snaze získat podporu pro svůj návrh reformy EU objížděl britský premiér David Cameron v uplynulých týdnech evropské vlády. Zavítal i do Prahy a naposledy se snažil v Elysejském paláci přesvědčit francouzského prezidenta Françoise Hollanda.

Cameronovy podmínky lze shrnout do čtyř základních bodů. Zaprvé chce posílit pravomoci národních parlamentů. Zadruhé prosazuje fungování eurozóny pro země, které nepoužívají euro. Zatřetí žádá omezení míry evropské integrace. A začtvrté je to posílení kontroly migrace v rámci EU. S tím souvisí i omezení sociálních dávek občanům EU, kteří žijí v Británii. Podle návrhu by na ně měli nárok jen ti, kdo v zemi žijí déle než čtyři roky.

Právě kolem omezování dávek se

čeká nejtvrdší boj. Proti jsou hlavně chudší evropské státy jako Polsko a Maďarsko, které chtějí bránit své občany pracující v Británii, ale ozývají se i hlasy, že by taková úprava byla diskriminační a v rozporu s unijním právem. Z obou důvodů má s tímto bodem problém i Česko.

„Jsem pro volný pohyb osob v Evropě. V posledním desetiletí to pro Británii představuje velkou zátěž pro sociální systém,“říká Cameron. Ze svého požadavku sice slevit nehodlá, ale je ochoten jednat o alternativě, která by byla stejně účinná.

„Budoucnost sociálního systému v Evropě je nejistá,“uvedl před summitem šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „K otázce budeme muset přistupovat s maximální zodpovědností. To se týká Británie i dalších zemí,“uvedl v narážce na podobný plán Německa a Rakouska, které už k omezení dávek začaly podnikat konkrétní kroky.

Odchod Británie z EU si nepřejí politici ani firmy. S Cameronem jednala také kancléřka Angela Merkelová a Evropa je připravena dělat ústupky. Existují totiž obavy, že případný odchod Británie by poškodil ekonomické vyhlídky Unie včetně samotné Británie. Podle výzkumu německé Bertelsmannovy nadace by se v případě brexitu odstěhovala z Británie třetina mezinárodních firem.

Britové jsou v názorech na to, zda v Unii setrvat, či ne, dlouhodobě vyrovnaní. Podle posledního průzkumu veřejného mínění agentury NatCen si o procento polepšili zastánci setrvání Británie v Evropské unii: je jich 52 procent.

Přesné datum referenda zatím není stanoveno, aktuálně se za pravděpodobný termín považuje letošní 23. červen.

V Bruselu se chystá ostře sledovaný summit EU, který ukáže, jak pravděpodobné bude další setrvání Británie v EU.

BERLÍN, VÍDEŇ Po zveřejnění požadavků Davida Camerona začali o omezení sociálních dávek občanům z dalších zemí EU otevřeně mluvit také Němci a Rakušané.

Rakouský ministr práce a sociálních věcí Alois Stöger už připravuje úpravu zákona, která má podle jeho slov zamezit „vytěžení“rakouského sociálního systému a zároveň omezit možnosti firmám najímat levnou pracovní sílu zejména z východní Evropy. Chce tak pomoci půl milionu nezaměstnaných Rakušanů najít snáze práci.

Zaměstnanci z jiných států Unie by nově měli být najímáni na předem stanovenou dobu, mzda by měla být pevně určena a stejná pro místní i cizince.

Stöger dále požaduje lepší kontrolu, komu a jak jsou vypláceny sociální dávky. Příspěvky na děti cizinců, které nežijí v Rakousku, by měly dosahovat stejné výše jako v jejich zemi původu. Změny by měly vstoupit v účinnost ještě letos.

„Rakousko každý rok

vyplatí 230 milionů eur (6,2 miliardy korun) na sociální podporu dětí, které nežijí v Rakousku. Například v Rumunsku je podpora na dítě 15 eur (400 korun) za měsíc. Z Rakouska rodina se dvěma dětmi dostává každý měsíc 300 eur (8 tisíc korun). To je v Rumunsku průměrný plat,“řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz deníku Kurier.

„Nesouhlasím s tím, aby si cizinci vybírali, který sociální systém budou využívat. Jsem pro, aby Rakousko přitahovalo ambiciózní lidi, ale jsem proti tomu, aby sem lidé přicházeli jen za štědrými dávkami,“dodal Kurz.

Německá ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová uvažuje podobně. Podle ní je sociální stát v ohrožení, pokud i nadále budou do Německa přicházet cizinci z chudých zemí EU a brát podporu, která je vyšší než průměrný plat u nich doma. Teď pracuje na změně zákona, která by umožnila sociální dávky cizincům značně snížit.

— Jana Šafaříková